Reklama

Reklama

Barevné Rusko za báťušky cara

10.4.2013 - David Bimka
Není to častý pohled. Obrazy, které jsme si navykli vnímat jako černobílé a zrnité, přicházejí v téměř „digitální“ kvalitě. A ke všemu barevné. Vládci, katedrály a prostý lid. Svět imperiálního Ruska okem kamery Sergeje Prokudin-Gorskyho

Sergej Prokudin-Gorskij se doslova narodil pro kariéru fotografa. Ačkoli studoval na jednom z nejprestižnějších ruských vysokoškolských ústavů – Technickém institutu v Sankt-Petěrburgu, kde byl jeho učitelem mimo jiné i slavný vědec Dmitrij Mendělejev – zamiloval se do umění. Souběžně se věnoval malířství a hudbě na Imperiální akademii umění. Ze střetu vzdělání chemického inženýra a diplomovaného malíře nemohlo vzniknout nic jiného, než kariéra v nejvíce progresivní profesi své doby – fotografii.

Prokudin-Gorsky se však nemínil spoléhat pouze na osvědčené postupy. Fotografie udělala koncem devatenáctého století obrovský pokrok a po překonání dětských neduhů daguerrotopie se stal proces pořizování obrázků rychlý a spolehlivý. Fotografovaní lidé už nemuseli sedět hodiny ve strnulých pózách, nyní stačily vteřiny. Jenže stále zůstával na stole jeden problém – jak dostat do obrázků barvu?

Techniku barevné fotografie si v roce 1868 nechal ve Francii patentovat Louis Arthur Ducos du Hauron. Zdokonalena byla párem německých profesorů chemie Hermannem Vogelem a Adolfem Miethem. Právě na berlínské stáži v Mietheho laboratoři se mladý Prokudin-Gorskij seznámil s technikou barevného snímkování.

Fotky pro jeho výsost

Celý zázrak spočíval ve vytvoření ne jednoho, ale tří negativů fotografovaného objektu na skleněnou desku a to v různých barvách. Ty byly do negativu vloženy pomocí barevného filtru zabudovaného do čočky kamery, takže vznikl ne černo-bílý, ale například černo-zelený snímek. Celá věc se opakovala ještě v červené a modré verzi. Když byly tři barevně rozdílné obrázky přesně přeloženy přes sebe, původní barevné schéma bylo obnoveno v celé nádheře.

Většina Prokudin-Gorskyho sbírky vznikla mezi lety 1909 a 1912 a později ještě v roce 1915, kdy intenzivně cestoval napříč Ruskem od jeho Evropských zemí až k nejzazším asijským hranicím. Stalo se tak s podporou cara Mikuláše II. jemuž pak Prokudin-Gorskij své dílo osobně předvedl. Podařilo se mu také vyfotografovat několik velkých celebrit doby, jako například spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého.

Ruská revoluce však výjimečného fotografa přinutila hledat nové místo k životu v Paříži, kde Prokudin-Gorskij zůstal až do své smrti v roce 1944. Většina jeho kolekce byla zachráněna a odvezena z Ruska a později zakoupena americkou Knihovnou kongresu. Na jejích internetových stránkách je možné shlédnout všech 2 607 fotografií, které tento neúnavný cestovatel zachytil.

Saíd Mir Mohammed Alim Khan
Děti a učitel
Děvčata
Kostel Jana Zlatoústého v Jaroslavi
Stavba přehrady
Kontrolor Pinkus Karlinskij
Klášter Solovetskij
Řečtí dělníci
Vesnice
Foto, ilustrace: 
Sergej Prokudin-Gorskij

Související články

Jantarová komnata
Ukradený poklad

Kopie jantarové komnaty v Kateřinském paláci v Carském Selu. Jantarovou výzdobu doplňuje zlacení a mozaiky.

Tunguská událost
Tunguská událost

Energie uvolněná při výbuchu se rovnala asi dvěma tisícům hirošimských atomových bomb.

Reklama