Bitvy něžných kopyt aneb bojovníci s pruhy
Když se řekne zebra, většina lidí si zřejmě představí plaché zvíře s něžným pohledem. Tvora, který se pokojně pase, aby poskytl potravu africkým predátorům. To ovšem zdaleka nevystihuje skutečnost zebří povahy a sociálního uspořádání, které je v pruhovaném stádu určováno fyzickou dominancí
Základní jednotkou zebřího stáda jsou malé rodinné skupiny, kterým se někdy říká „harémy“. Název napovídá, že jsou tvořeny dominantním samcem, několika kobylami a jejich potomstvem. Nedospělí hřebci se buď drží sami, nebo žijí ve skupině svých souputníků až do doby, kdy si jsou schopni obstarat vlastní harém. Dělají to tak, že de facto unášejí dospívající klisny z mateřského harému. Dominantní samec dotyčného harému, otec klisny, se snaží únosce odhánět a do hry se samozřejmě zapojují i další mladí hřebci, kteří o ni mají zájem. Dá se říct, že tahanice o mladou klisnu pokračují až do doby její první ovulace. Hřebec, který ji poté oplodní, si ji podrží jako stálou členku vlastního harému.
TIP: Přemýšlení o myšlení aneb Primáti opět překvapují
Někdy musí hřebci bránit svou „rodinu“ před vyzyvateli, a to především ve chvílích, kdy jsou nějakým způsobem oslabeni, což jejich konkurenti vycítí. Napadený samec nejprve vetřelce varuje tím, že do něj strčí čenichem nebo plecemi. Pokud se varování mine účinkem, dochází k boji, který je často velmi prudký. Samci se koušou do hlavy, do krku a do nohou a občas se i kopou. Někdy zůstane jeden ze soupeřů ležet na zemi v gestu zdánlivé podřízenosti, ale jakmile se zvedne zpět na nohy, boj vypuká s novou intenzitou.
Zcela poklidné nejsou ani vztahy mezi samicemi. Skupina je vedena dominantní kobylou, která má právo se jako první pářit s harémovým vůdcem. Postavení samic v harému je určováno fyzickou zdatností. Když do harému přibude nová klisna, je podrobena agresivitě ze strany svých služebně starších družek a samec ji často musí bránit, dokud si na sebe všechny samice nezvyknou.
