Brunej: Tvrdost naftového blahobytu

Díky rozsáhlým ropným rezervám je dnes Brunej jedním z nejbohatších států světa. Obyvatelé země mají vysoký životní standard, ale v oblasti lidských práv je absolutní vláda sultána Bolkiaha posouvá zpět do minulosti

20.10.2014 - Marek Telička



Alt text

Na znaku, který je středem brunejské vlajky, se mimo jiné nachází královský deštník zastupující monarchii a dvě zdvižené ruce, které mají symbolizovat závazek vlády chránit a zlepšovat život obyčejných lidí

Brunej je zdánlivě země zaslíbená. Stát s hustými deštnými lesy a mangrovými močály, jehož obyvatelé mají nedotčenou přírodu na dosah, zároveň neplatí daně a mohou využívat vysoké dotace. Za to vděčí obrovskému nerostnému bohatství.

Vše plave na ropě

Na Bruneji se potkává soukromé vlastnictví domácích i zahraničních společností, vládní regulace, náročně stanovené požadavky sociálního zabezpečení a vesnické tradice. Brunejská ekonomika je malá a soběstačná. Produkce surové nafty a zemního plynu zde představuje 60 % HDP a více než 90 % vývozu. Díky ropným polím je to jeden z nejbohatších států na světě. V roce 2003 se navíc Brunej a Malajsie dohodly na společném využití dvou bohatých nalezišť ropy na hranici obou států. Naftová budoucnost malého asijského státu proto vypadá po všech stránkách slibně.

V ostatních oblastech ekonomiky je ovšem země poměrně nerozvinutá a vláda se snaží o rozložení aktivit i do jiných sektorů. Na konci 90. let 20. století pocítil stát intenzivně dopad asijské finanční krize. Hlavními cíli jsou nyní rozvoj země coby finančního centra a orientace na ekoturismus.

Blahobyt versus svoboda

Hlavou státu je už déle než 45 let sultán Hassanal Bolkiah, rodový příslušník mocné dynastie, která zde panuje přes 500 let a je nejdéle vládnoucí monarchickou dynastií světa. V roce 2004 učinil Bolkiah neočekávané kroky. Na jeho příkaz vznikl patnáctičlenný parlament a zdálo se, že je to snaha o ukončení absolutistické vlády. Ve skutečnosti ale sultán spolu se svou rodinou stále plně kontroluje státní rozpočet a celou státní správu. Bez jeho osobního souhlasu nemůže být vykonáno nic zásadního a klíčové pozice ve vládě jsou obsazeny členy sultánovy rodiny.

Zejména v oblasti občanských svobod jsou v zemi omezována lidská práva. Není zajištěna svoboda projevu, tisku, shromažďování. V zemi jsou diskriminovány ženy.

Brunejci se však nebouří, na to se mají příliš dobře. Využívají subvencované pohonné hmoty a bydlení, dostává se jim bezplatné lékařské péče a vzdělávání až po vysokoškolskou úroveň. 

Kamenování jako právoplatný trest?

Sultán je mimo jiné rovněž hlavou státní církve, která klade důraz na islámské hodnoty, a to ve všech sférách života. Na konci roku 2013 dospěl vůdce státu k přesvědčení, že jeho občanům prospěje pevnější a tvrdší ruka a vyhlásil, že v zemi bude v ještě vyšší míře než dříve uplatňováno islámské právo. Už teď má šaría v Bruneji daleko větší slovo než v sousední Malajsii a Indonésii, i když byla uplatňována pouze na rodinné záležitosti v muslimských rodinách. Nyní se však má vztahovat na všechny občany bez rozdílu vyznání.

Na konci dubna 2014 sultán oznámil veřejnosti, že květnem tohoto roku začne první fáze několikastupňového právního přerodu. V první fázi přijdou pokuty a tresty odnětí svobody.

Druhá fáze má zahrnovat amputaci končetin za krádeže a loupeže. Závěrečná třetí fáze, která bude nastolena po třech letech, zavede trest ukamenování za cizoložství a projevy homosexuality. Plán vyvolal silnou negativní odezvu zejména ze strany Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Revidované trestní právo by mohlo „povzbudit další diskriminaci žen a násilí proti nim“ kvůli „hluboce zakořeněným“ stereotypům. 

Stručné dějiny

Dávná historie Bruneje je založená na neověřených informacích z čínských zdrojů, protože Čína s lidmi v těchto místech obchodovala už v 6. století. Historici si myslí, že ještě před Brunejským sultanátem existoval na severozápadě Bornea v 7. století stát nazvaný Vidžajapura.

Mocný bornejský stát

Podle archeologických nálezů dorazil do Bruneje ve 12. století islám. Během spojení s javánským královstvím Madžapahit (existujícím ve 14. a 15. století) na oblast působil hinduismus, ale když došlo k úpadku Madžapahitu, většina obyvatel se přiklonila k islámu. V 15. století se Brunej stala samostatným sultanátem a zejména v 16. století byla mocným státem, který ovládal dnešní Sabah a Sarawak společně s částí Filipín. Už v této době začíná vláda sultánů dynastie Bolkiah, která přetrvává dodnes. V roce 1841 přišla Brunej o kontrolu nad Sarawakem a v roce 1881 se sultanát stal britským protektorátem.

Cesta k nezávislosti

Už v roce 1929 začala těžba ropy. Za druhé světové války okupovali Brunej Japonci, kteří byli v roce 1945 vyhnáni Australany a region se znovu dostal pod vládu Británie. Roku 1959 byla vytvořena ústava, která dávala Bruneji možnost samostatné vnitřní vlády a uzákonila islám jako státní náboženství. O čtyři roky později dal stát přednost samostatnosti před začleněním do Malajské federace. V roce 1971 byla dohoda mezi britskou vládou a sultánem změněna ve smyslu úplné nezávislosti, s výjimkou obrany a zahraniční politiky. Od začátku roku 1984 je sultanát opět plně nezávislým státem. Současný sultán nastoupil na trůn roku 1967 ve věku 22 let a za jeho vlády se z Bruneje stal díky využití ropných polí jeden z nejbohatších států světa. 

Lidé

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 423 000, téměř stejně jako Malta, o něco méně než Lucembursko; očekávaná doba dožití: 76,77 let; prům. počet dětí: 1,82 na jednu ženu; kojenecká úmrtnost: 10,48 z 1 000 živě narozených; věková struktura: 24,2 % dětí do 15 let, 3,8 % obyv. starších než 65 let, polovina obyvatel mladších než 29,3 let;

městské obyvatelstvo: 76 %; etnické složení: Malajci 65,7 %, Číňané 10,3 %, původní obyvatelé 3,4 %, ostatní 20,6 %; náboženství: muslimové 78,8 %, křesťané 8,7 %, buddhisté 7,8 %, ostatní (včetně přírodních náboženství) 4,7 %; jazyky: oficiálním jazykem je malajština, hodně se hovoří anglicky a čínsky; obyvatelstvo žijící pod hranicí chudoby: údaj neznámý; gramotnost: 95,4 %

Politika

Typ vlády: konstituční sultanát samostatnost: od 1. ledna 1984 (dříve protektorát Velké Británie); hlava státu: sultán Hassanal Bolkiah (vládne od 5. října 1967) je hlavou státu i šéfem vlády; vláda: jmenována sultánem, který jí i předsedá; volby: nepořádají se, monarchie je dědičná

Ekonomika

HDP na hlavu: 54 800 USD (odhad 2013), zhruba stejně jako Norsko nebo Falklandy, přepočtu na hlavu 11. nejbohatší stát světa (ČR 26 300 USD); měna: brunejský dolar (BND) je fixován k singapurskému dolaru poměru 1 : 1, v zemi lze paralelně platit i singapurským dolarem; 1 USD = cca 1,25 BND, 1 BND = cca 15,5 Kč 

Geografie

Rozloha: 5 765 km2, zhruba jako polovina Libanonu nebo Kosova, dvojnásobek rozlohy Lucemburska; hranice: 381 km, hraničí pouze s Malajsií; délka pobřeží: 161 km; charakter území: pobřežní nížiny se zdvíhají do hor na východě země, na západě zvlněná rovina; podnebí: tropické – horké, vlhké a deštivé; minimální noční / maximální denní teploty (°C) v Bandar Seri Begawan: leden–březen 22–23/30–31, duben–červen 23/32, červenec–září 22/32–31, říjen–prosinec 22/31–30; nejnižší a nejvyšší bod: Jihočínské moře 0 m/Bukit Pagon 1 850 m

  • Zdroj fotografií

    Shutterstock


Další články v sekci