Reklama


„Čeští“ mariachis: Mexické hudebníky inspirovala císařská vojenská kutálka!

05.09.2017 - Josef Opatrný

V repertoáru mariachis nikdy nechybí La paloma, Holubice. Někteří badatelé tvrdí, že její melodii ovlivnila česká píseň

Mariachis inspirovala císařská kapela - Vystoupení Maxmiliánovy vojenské kapely odměňovali Mexičané aplausem
Mariachis inspirovala císařská kapela - Vystoupení Maxmiliánovy vojenské kapely odměňovali Mexičané aplausem

Mexická ani mezinárodní odborná veřejnost zabývající se mexickým folklórem však tento názor nesdílí. Považují píseň za zlidovělé dílo španělského skladatele Sebastiana Iradiera, který navštívil na počátku šedesátých let 19. století Kubu a inspirován místní hudbou napsal skladbu, která se nakonec stala jednou z nejslavnějších písní všech dob.

S císařem za oceán

Obliba La palomy rychle rostla také v Mexiku, kam ji patrně přinesli vojáci španělského intervenčního sboru. Jeho vysláním reagovaly španělské úřady na moratorium zahraničního dluhu, vyhlášené v roce 1861 mexickým presidentem Juárezem. Svoje oddíly vyslala do Mexika i Francie Napoleona III., který ovšem sledoval daleko širší cíle, než jen vyrovnání dlužné částky. Vytvořením mexického císařství, svázaného pevnými pouty s Paříží, chtěl posílit pozici Francie jako světové mocnosti. Při hledání vhodného pretendenta trůnu zatím neexistujícího císařství se ozývalo jméno arcivévody Maxmiliána, mladšího bratra rakouského císaře Františka Josefa I. 

Součástí příprav k odjezdu bylo verbování dobrovolnického sboru pro nového mexického císaře, jehož součástí musela být i příslušná kutálka. Podle zavedené praxe tvořili významnou část vojenských muzikantů rakouské armády Češi a jinak tomu nebylo ani u hudebníků, kteří doprovázeli Maxmiliánovy dobrovolníky. Její hudba budila v Mexiku nadšení i v době, kdy už pověst císařství a císaře samotného těžce utrpěla a jeho jedinou oporou zůstávaly silné jednotky francouzské armády. Jinak stále více rezervovaní Mexičané odměňovali vystoupení kapely Maxmiliánových vojáků nadšeným aplausem.

Od klarinetu k trumpetě

A nejen to, místní muzikanti se inspirovali klarinetovými sóly českých hudebníků a napodobovali je svými trumpetami. Činili tak s takovým důrazem a vytrvalostí, že pozdější mexická odborná literatura uznala nesporný vliv vojenské kutálky císařství na hudební projev mariachis – tedy vliv mnohem významnější, než by byl podíl na melodii jediné písně, La palomy.

A ještě jednu stopu zanechali čeští účastníci Maxmiliánova nešťastného dobrodružství v Mexiku. Tedy patrně nejen čeští, třebaže ona stopa má nesporně český původ. Tancechtiví Mexičané a Mexičanky propadli polce. V severní části země tento tanec zlidověl natolik, že místní patrioti považují polku za místní vynález a tvrzení o jejím českém původu odmítají jako pokus připravit Mexiko o autorství důležité součásti místní kultury.

  • Zdroj textu: Tajemství české minulosti 9/2013
  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama



Reklama

Aktuální články

Tradiční trh na jednom z mnoha malých náměstí v Lille. Podobné se konají každé sobotní ráno a na stáncích najdete vše, po čem vaše srdce touží.

Cestování

Kresba podle dřevořezby doprovázející českou zprávu o pádu povětroně v Durynsku

Historie

USS Constitution představuje skutečný unikát: Třístěžňová fregata je totiž originál. Na vlnách se plaví od roku 1797 a kromě britské HMS Victory (která se však několik let rekonstruovala) jde o nejstarší a nejdéle sloužící válečnou loď světa. Vznikla v bostonské loděnici podle návrhu konstruktéra Joshuy Humphreyse a největší úspěch slavila roku 1812, kdy porazila pět anglických plavidel. Vysloužila si tak přezdívku Old Ironside, v překladu „lamželezo“. Od roku 1907 funguje v Bostonu jako muzejní loď s prohlídkami pro veřejnost.

Revue

Flétňáci australští jsou pěkní, inteligentní a nebezpeční

Věda

I vesmír má své „těstoviny“ – v nitru neutronových hvězd

Vesmír

<p>Severní srázy Cǎlimanu a tábořiště na cestě Maria Terezia</p>

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907