Chytré zemědělství: Jak chutnají rajčata vypěstovaná v mínus 45 °C

Ruské město Jakutsk se rozkládá v údolí Tujmaada na levém břehu řeky Leny. Leží na sever od 60. rovnoběžky severní šířky, což během léta způsobuje dlouhé období tzv. „bílých nocí“ a naopak v zimě trvá světlá část dne pouze 3 až 4 hodiny. S rozlohou 122 km² je Jakutsk největší město ležící na permafrostu, tedy v oblasti věčně zmrzlé půdy. Kvůli podloží zde stojí většina budov na ocelových a betonových pilotech.

Rajčata ze Sibiře

Přestože zde teploty padají i k mínus 50 °C lze zde pěstovat zeleninu, a to dokonce ve velkém. Umožňuje to japonská technologie společnosti Hokkaido Corporation. Její obří skleníky, s jejichž výstavbou se v Jakutsku započalo v loňském roce, totiž udrží až 94 % slunečního světla.

Největším problémem pěstování zeleniny v chladných částech světa je zvýšený obsah dusičnanů. Ten souvisí jednak s přílišným hnojením dusíkatými hnojivy, svou roli ale hraje i nedostatek světla. Jak ale ukazují testy první sklizně z jakutských skleníků, lze i v extrémních podmínkách produkovat kvalitní a ekologickou zeleninu. Zatímco běžně dovážená čínská rajčata obsahují okolo 300 mg dusičnanů, rajčata z japonských skleníků obsahují jen 17 až 22 miligramů dusičnanů na kilogram. Je to dokonce pětkrát méně, než mají rajčata z jiných částí Ruska. 

Ve sklenících bude v budoucnu možné pěstovat i další druhy zeleniny – kromě rajčat se počítá především s okurkami, salátem a také s bylinkami. Podle předběžných odhadů by zdejší skleníky měly v roce 2025 pokrýt zhruba polovinu veškeré spotřeby okurek, okolo 15 % celkové spotřeby rajčat a 8 % spotřeby bylin.