Dravci lovící dravce: Hrabalky – zabijáci pavouků

Čeleď hrabalkovití (Pompilidae) spadá pod nadčeleď vos a ve světě je známo asi 120 jejích rodů se zhruba 5 000 druhy. V ČR a na Slovensku bylo zaznamenáno 112 druhů hrabalek. Většina druhů je černá, kovově modrá nebo načervenalá a měří od 1 do 5 centimetrů. Typické jsou pro ně dlouhé kráčivé nohy a štíhlé tělo. Při chůzi třepotají křídly a dotýkají se tykadly země. Neúnavnou chůzi přerušují krátkými přelety.

To, co hrabalky výrazně odlišuje od jiných druhů hmyzu, je jejich kořist. Loví totiž výhradně pavouky a troufnou si na druhy výrazně větší než jsou samy. Dobře mířenými ranami bodá hrabalka pavouka do nervových uzlů a paralyzuje jeho pohyb, přičemž jej ovšem neusmrtí. Často je úlovek tak velký, že lovkyně musí pavouka kousek po kousku odtáhnout, případně mu odkousne nohy. Cílem, kam s úlovkem směřuje, je hnízdo hrabalky (často bývá použito vlastní hnízdo pavouka), kde úspěšná lovkyně naklade na nehybného pavouka vajíčko. Vylíhlá larva se živí pavoukovým tělem a brzy jej definitivně usmrtí. Některé hrabalky zabíjejí pavouky přímo v jejich obydlích.

TIP: Mozek dělá královnu aneb Víc poddaných potřebuje větší rozum

Mezi hrabalkami však existují i druhy, které parazitují na bojové námaze svých příbuzných. Hledají čerstvě uzavřená hnízda svých kolegyň a zlikvidují vajíčko hostitelské hrabalky. Poté naklade své vlastní. Jiné druhy kladou ve chvilce nepozornosti úspěšné lovkyně své velmi malé vajíčko do dýchacího otvoru odloženého pavouka. Nic netušící hrabalka pak dokončí „pohřeb“ ukořistěného pavouka. Drobná larva parazitické kolegyně se pak vylíhne jako první, zničí konkurenční vajíčko a zásoba potravy je jí celá k dispozici.