Grenada: Karibský ostrov koření

Grenada je ostrovní země v jihovýchodní části Karibského moře, jeden z nejmenších a nejmladších států západní polokoule. Po většinu času stojí mimo zájem světové veřejnosti a na přední stránky novin proniká pouze v souvislosti s politickými a klimatickými katastrofami

23.03.2016 - Marek Telička



Alt text

Vlajka Grenady patří bezpochyby k nejoriginálnějším na světě. Za zmínku stojí zejména symbol muškátového oříšku, který země vyváží, a sedm hvězd představujících sedm administrativních oblastí.

Grenada upoutala pozornost sdělovacích prostředků v roce 1983, kdy rozštěpení tehdejší vládnoucí levicové strany vyústilo v převrat a popravu charismatického vůdce Maurice Bishopa. Následovala invaze vedená americkými vojsky. Země, o jejíž existenci většina lidí téměř nevěděla, se na několik měsíců dostala do hledáčků světových zpravodajských agentur.

Na okraji pásma hurikánů

Převážná část nezávislé éry státu se obešla bez násilí, ale víc než třicet let stará událost ukázala, že má země výbušný potenciál. Především se však považuje za exotické místo pro slunečnou dovolenou. Není divu: Vždyť nabízí vše, co si může srdce romanticky založeného člověka přát – malebná a úrodná údolí, deštné pralesy, průzračné bystřiny, horská jezera a v neposlední řadě krásné pláže. Navíc jde po většinu času o velmi bezpečné místo.

Ostrovy Grenady leží na jižním okraji oblasti pravidelných hurikánů, a díky tomu je za posledních šedesát let zasáhly pouze tři: Roku 1955 region vážně poničil hurikán Janet o rychlosti až 185 km/h. Zabil 122 lidí a srovnal se zemí obrovské množství budov a plantáží. V roce 2004 musela Grenada čelit hurikánu Ivan, jenž zlikvidoval 90 % staveb a vyžádal si 39 životů. Ekonomiku státu zbrzdil o několik let. Když se pak ostrovní země pomalu vzpamatovávala z nejhoršího, otevřel v červenci 2005 již napůl zacelené rány hurikán Emily.

Země v pohybu

Dnešní Grenadu obývají téměř výhradně nepůvodní obyvatelé. Francouzskou čistku v 17. století přežila jen hrstka Karibů a Aravaků. Tehdejší nerovný boj skončil hromadnou sebevraždou domorodců, kteří se vrhali do moře ze čtyřicetimetrové skály v místě, jemuž se dnes říká Sauteurs – francouzsky „skokani“. Většinu tamní populace tak tvoří potomci afrických otroků přivezených na anglických a francouzských lodích.

Země je ovšem stále v pohybu a Grenada, stejně jako další ostrovy v oblasti, čelí výrazné migraci. Počet obyvatel trvale roste, ale odhaduje se, že jinde v Karibiku žije přinejmenším stejné množství původních obyvatel Grenady jako v samotném ostrovním státě. A zhruba stejný počet rodilých Grenaďanů má dnes domov také v USA, ve Velké Británii a jinde na Západě. Na ostrovech tak dnes žije asi jen třetina rodilých Grenaďanů.

Koření a turisté

Dlouhou dobu stavěla místní ekonomika výhradně na zemědělství. Grenadě se dodnes říká „ostrov koření“ a stále odtam pochází velká část světové produkce skořice, zázvoru a hřebíčku. Především se však na ostrovech pěstuje muškátový oříšek, přičemž je Grenada jeho druhým největším vývozcem po Indonésii. Mnohé plantáže sice zničil hurikán Ivan, ale nové stromy už dorůstají a objem produkce se pomalu vrací na hodnoty z dob před katastrofou.

TIP: Turistický ruch se snaží podpořit i expozice sochaře Jasona deCairese Taylora

Země se tedy vzpamatovává, musí však čelit finanční zátěži, kterou si nucená obnova vyžádala. Přestože se jedná o nejrychleji rostoucí karibskou ekonomiku, není chudoba v grenadských domácnostech zdaleka neznámým jevem. V posledních letech ovšem převzala pozici nejdůležitějšího ekonomického odvětví turistika a společně se souvisejícím boomem ve stavebnictví pomáhá snižovat vysokou nezaměstnanost.

Stručné dějiny

Prvními obyvateli ostrova byli mírumilovní Aravakové, které později vytlačili mnohem bojovnější Karibové. Když v roce 1498 přistál u tamních břehů Kolumbus během své třetí cesty do Nového světa, nazval jej Concepción na paměť neposkvrněného početí Panny Marie. Španělským námořníkům se však údajně jeho volba nelíbila, a protože jim zelené kopce připomínaly rodnou Andalusii a Granadu, jmenuje se dnes ostrov Grenada.

Mezi Brity a Francouzi

Částečně kvůli nezkrotným Karibům nebyl ostrov dlouho kolonizován, i když se o to pokoušeli především Britové. Až roku 1650 koupila Grenadu od Britů francouzská společnost a vybudovala tam osadu Fort Annunciation. Boje mezi Kariby a Francouzi trvaly do roku 1654, kdy byl poslední odpor původních obyvatel zlomen a populace prakticky zanikla. Francouzi ovšem na ostrov přivezli velké množství afrických otroků.

Grenada zůstala pod francouzskou nadvládou až do roku 1762, kdy ji v rámci sedmileté války (1756–1763) zabrali Britové. Francouzi se pak nakrátko dostali znovu k moci mezi lety 1779 a 1783. Od roku 1783 byla Grenada opět pod britskou správou jako součást zámořských kolonií. Začalo se s produkcí cukru a později i muškátového oříšku. Ke zrušení otroctví došlo na ostrově v roce 1833.

Komunisté a americká invaze

V roce 1967, společně s dalšími oblastmi východního Karibiku, byla Grenadě udělena správní autonomie, která se od roku 1974 změnila v úplnou samostatnost v rámci Commonwealthu. V pátém roce nezávislosti, v březnu 1979, se převratem dostala k moci komunisticky orientovaná vláda Maurice Bishopa. Někteří členové jeho vlastní strany jej však považovali za příliš umírněného – možná proto, že navzdory politickému směřování chtěl, aby země zůstala neutrální a nezačlenila se do bloku socialistických států. Po několikaměsíčním boji, v říjnu 1983, nechali jeho protivníci Bishopa popravit. 

USA se obávaly, že by mohla Grenada pod novým režimem sloužit jako základna pro sovětské a kubánské letouny, a tak se na ostrově během šesti dnů vylodila spojená americko-karibská vojska. V roce 1984 došlo k obnovení demokratického režimu a Američané se stáhli.

Lidé

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 110 000, asi jako Olomouc; prům. počet dětí: 2,06 na ženu; věková struktura: 24,35 % dětí do 15 let, 9,62 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. mladších 30,4 roku; městské obyv.: 35,6 %; etnické složení: obyv. afrického původu 89,4 %, míšenci 8,2 %, Indové 1,6 %, ostatní (včetně původních obyv.) 0,9 %; náboženství: katolíci 44,6 %, protestanti 43,5 %, svědci Jehovovi 1,1 %, rastafariáni 1,1 %, ostatní 6,2 %, bez vyznání 3,6 %; jazyky: oficiálními jazyky jsou angličtina a místní forma francouzštiny; obyv. pod hranicí chudoby: 38 %; nezaměstnanost: přes 30 %.

Politika

Typ vlády: konstituční monarchie; samostatnost: od 7. 2. 1974 (předtím britská kolonie); hlava státu: jde o členskou zemi Commonwealthu, hlavou státu je královna Alžběta II., reprezentovaná generální guvernérkou Cécile La Grenade (od 7. 5. 2013); šéf vlády: premiér Keith Mitchell (od 20. 2. 2013); volby: monarchie je dědičná, po parlamentních volbách jmenuje generální guvernér premiérem lídra vítězné strany.

Ekonomika

HDP na hlavu: 12 500 USD (odhad z r. 2014, ČR – 30 000 USD); měna: východokaribský dolar (XCD), 1 USD = 2,7 XCD, 1 XCD = asi 9 CZK.

Geografie

Rozloha: 344 km², tedy zhruba jako dvě třetiny Prahy; délka pobřeží: 121 km; charakter území: vulkanický ostrov se sopečnými vrcholy v centrální části; podnebí: tropické, zmírňované severovýchodními pasáty; min. noční / max. denní teploty (°C) v Saint George’s: leden–březen 17–18/29–31, duben–červen 19–21/32–33, červenec–září 22/32–33, říjen–prosinec 18–21/30–31; nejnižší a nejvyšší bod: Karibské moře (0 m) / sopka Saint Catherine (840 m).

  • Zdroj textu

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií

    Shutterstock


Další články v sekci