Reklama


Honduras: Země mnoha bouří

24.04.2013

Více než polovina obyvatel Hondurasu žije pod hranicí chudoby. Mohou za to nepříznivé přírodní podmínky, ale především zkorumpovaní vládní úředníci

.
.

Národní vlajka Hondurasu je inspirována Federativní republikou Střední Ameriky (1823–1838). Pět hvězd představuje pět původních středoamerických provincií

Z přírodního hlediska je Honduras jednou z nejbohatších zemí Střední Ameriky. Narazíte zde na mnoho jedinečných druhů živočichů i rostlin a nížinný deštný prales biosférické rezervace Río Plátano je od roku 1982 zapsán na seznamu UNESCO. Kromě toho země disponuje i nemalými zdroji nerostného bohatství, z nějž má ovšem prospěch jen velmi malá část populace.

Budoucnost v ohrožení

V koloniálních časech byl Honduras jedním z nejchudších regionů Střední Ameriky a z této pozice se v moderní době dostává jen s velkými obtížemi. Ekonomika sice roste stálým tempem, ale bohatství je rozdělováno velmi nerovnoměrně. Více než polovina Hondurasanů (podle některých údajů až 70 %!) žije trvale pod hranicí chudoby a zhruba z osmi milionů lidí včetně dětí je více než milion nezaměstnaných.

Špatná finanční situace velké části domácností se odráží i na neuspokojivém zdravotním stavu populace. Podle OSN trpí asi 800 tisíc honduraských dětí podvýživou, což má vliv i na jejich duševní vývoj a společenské uplatnění. Velkou hrozbou pro ty nejmladší, a tím i pro budoucnost země, jsou vládní tendence privatizovat vzdělávací systém.

Přírodní katastrofy jako brzda

I přes neustálé střídání režimů se v Hondurasu podařilo leccos vybudovat. Jenže země nebojuje jen s neschopnou a prospěchářskou vládou, ale i s přírodními podmínkami, které přinášejí občasné silné záplavy a hurikány. Nejničivější z přírodních katastrof udeřila v roce 1998. Hurikán Mitch zničil odhadem 70–80 % dopravní infrastruktury, včetně téměř všech mostů a silnic druhé třídy. Měl tak drtivý dopad, že mapy prakticky přestaly platit. Kromě toho bylo 33 tisíc domů srovnáno se zemí a 50 tisíc dalších bylo poničeno. Většinu úrody toho roku doslova spláchlo moře. Záplavy a sesuvy půdy zabily více než 6 500 lidí a několik tisíc dalších se dodnes pohřešuje. Bez střechy nad hlavou zůstalo asi 1,5 milionu lidí, tedy zhruba pětina obyvatel.

Stát ve státě

Honduras byl Světovou bankou prohlášen jednou z nejzadluženějších chudých zemí světa. Vládnoucí politici se snaží nastartovat ekonomiku země různými způsoby. Pozoruhodnou iniciativou bylo v září 2012 memorandum, v němž se vláda dohodla se skupinou zahraničních investorů na vybudování zóny s vlastními právy, daňovým systémem, soudnictvím i policií. Opozice se ovšem snaží toto rozhodnutí zrušit se zdůvodněním, že by šlo o „stát ve státě“.

Ministerstva často nejsou schopna splnit své záměry kvůli nízkému rozpočtu, peníze se ovšem utrácejí dost podivným způsobem. Například z rozhovoru s jedním z dřívějších ministrů sportu a kultury vyplynulo, že 94 % rozpočtu jeho ministerstva spotřebuje provoz samotného úřadu. Platy ministerských úředníků byly jednoznačně nejvyšší položkou na straně výdajů. Honduras zjevně potřebuje alespoň jednu pořádnou bouři na politické scéně.

STRUČNÉ DĚJINY

Nejznámější předkolumbovská civilizace existovala v Copanu – nejjižnějším místě kdysi mocné mayské říše – několik století před Kristem. Kryštof Kolumbus přistál u severního pobřeží Hondurasu během své poslední výpravy v roce 1502. Vlastní dobývání země Evropany začalo v roce 1524 s příjezdem Hernanda Cortése, jenž přivedl vojáky z Mexika. V čele odporu indiánů stál především kmen Lenca, podle jehož vůdce Lempiry je dnes pojmenována honduraská národní měna.

Španělé měli obrovskou technickou převahu, ale indiány stejnou měrou kosily epidemie infekčních chorob, které s sebou Evropané přivezli. Ložiska zlata a stříbra, o něž šlo conquistadorům především, byla rychle vyčerpána. Terén nebyl příznivý ani pro farmaření, a tak se z Hondurasu brzy stala nejméně přitažlivá a nejchudší ze všech španělských kolonií.

V září 1821 vyhlásil Honduras společně s Mexikem a dalšími zeměmi Střední Ameriky nezávislost na Španělsku. Brzy poté se středoamerické státy od Mexika odtrhly a vytvořily Federativní republiku Střední Ameriky (1823–1838). Úplnou samostatnost získal stát 15. listopadu 1838. Od té doby kolísá mezi liberální, konzervativní a vojenskou vládou. Význačným zdrojem neklidu byl banánový průmysl, což vedlo v 50. letech 20. století k rozsáhlým stávkám. Honduras poznamenala také „fotbalová válka“ se sousedním El Salvadorem v roce 1969 a využití honduraského území coby základny pro boj s nikaragujskými socialisty v 80. letech 20. století.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: asi 8,3 milionu, téměř jako Rakousko nebo Švýcarsko
Věková struktura: 36,1 % dětí do 15 let, 3,8 % obyv. starších než 65 let, polovina obyv. mladších než 21,3 let
Městské obyvatelstvo: 52 %
Etnické složení: mesticové (míšenci amerických indiánů a Evropanů) 90 %, američtí indiáni 7 %, černoši 2 %, běloši 1 %
Náboženství: římsko-katolická církev 97 %, protestanti 3 %
Jazyky: úřední jazyk je španělština
Obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 60 %
Gramotnost: 80 %

Politika

Typ vlády: republika prezidentského typu
Samostatnost: od 15. září 1821 (předtím španělská kolonie)
Hlava státu: prezident Porfirio Lobo Sosa, viceprezidentka Maria Antonieta Guillen de Bogran (oba 27. ledna 2010); prezident je hlavou státu i šéfem vlády
Volby: prezident je volen všelidovým hlasováním na čtyřleté období bez možnosti znovuzvolení, poslední volby se konaly 29. listopadu 2009, další jsou plánovány na listopad 2013; ministři jsou jmenováni prezidentem

Ekonomika

HDP na hlavu: 4 400 USD (odhad z r. 2011; ČR – 27 400 USD)
Měna: lempira (HNL), 1 dolar = asi 19,3 lempiry, 1 koruna = asi 1 lempira.

GEOGRAFIE

Rozloha: 112 090 km2, tedy o něco větší než Kuba, menší než Řecko
Délka pobřeží: Karibské moře – 669 km, záliv Fonseca – 163 km
Hranice: 1 520 km (s Nikaraguou, El Salvadorem a Guatemalou)
Charakter území: ve vnitrozemí převážně hornaté, u pobřeží úzké nížiny
Podnebí: v nížinách subtropické, v horách mírné
Minimální noční / maximální denní teploty (°C) v Tegucigalpě: leden–březen 12–13/26–30, duben–červen 16–17/31–28, červenec–září 17/28, říjen–prosinec 17–14/27–26
Nejnižší a nejvyšší bod: Karibské moře 0 m / Cerro Las Minas 2 870 m.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama



Reklama

Aktuální články

Trpasličí hvězda je jako dobře zateplený dům – dlouho si vystačí i se skromnými zásobami paliva

Vesmír

GAZ 69 je předurčen k drsnému zacházení v těžkých terénních podmínkách – s tímhle autem jednoduše přestanete řešit, kde končí upravená vozovka

Válka

Víska Albinen leží na jihu země v nadmořské výšce 1 300 metrů, na dohled od Matterhornu.

Zajímavosti

Vlevo šaty vyrobené z listí, vpravo herečka Bingbing Fan.

Revue

Mrtvý muž z dnešního Německa, který se zřejmě stal obětí moru doby kamenné

Věda

<p>Ve výjimečných případech jsou rohy starých beranů dlouhé až jeden metr</p>

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907