Reklama

Reklama

Honduras: Země mnoha bouří

24.4.2013 - Marek Telička
Více než polovina obyvatel Hondurasu žije pod hranicí chudoby. Mohou za to nepříznivé přírodní podmínky, ale především zkorumpovaní vládní úředníci
Vraky u Roatanu
Hřbitov lodí
Vraky potopených lodí blízko honduraského ostrova Roatan
Ruiny v Copanu
Hondurasští venkované
Fotbalisté Hondurasu
Děti v Hondurasu

Honduras

Vlajka Hondurasu

Národní vlajka Hondurasu je inspirována Federativní republikou Střední Ameriky (1823–1838). Pět hvězd představuje pět původních středoamerických provincií

Z přírodního hlediska je Honduras jednou z nejbohatších zemí Střední Ameriky. Narazíte zde na mnoho jedinečných druhů živočichů i rostlin a nížinný deštný prales biosférické rezervace Río Plátano je od roku 1982 zapsán na seznamu UNESCO. Kromě toho země disponuje i nemalými zdroji nerostného bohatství, z nějž má ovšem prospěch jen velmi malá část populace.

Budoucnost v ohrožení

V koloniálních časech byl Honduras jedním z nejchudších regionů Střední Ameriky a z této pozice se v moderní době dostává jen s velkými obtížemi. Ekonomika sice roste stálým tempem, ale bohatství je rozdělováno velmi nerovnoměrně. Více než polovina Hondurasanů (podle některých údajů až 70 %!) žije trvale pod hranicí chudoby a zhruba z osmi milionů lidí včetně dětí je více než milion nezaměstnaných.

Špatná finanční situace velké části domácností se odráží i na neuspokojivém zdravotním stavu populace. Podle OSN trpí asi 800 tisíc honduraských dětí podvýživou, což má vliv i na jejich duševní vývoj a společenské uplatnění. Velkou hrozbou pro ty nejmladší, a tím i pro budoucnost země, jsou vládní tendence privatizovat vzdělávací systém.

Přírodní katastrofy jako brzda

I přes neustálé střídání režimů se v Hondurasu podařilo leccos vybudovat. Jenže země nebojuje jen s neschopnou a prospěchářskou vládou, ale i s přírodními podmínkami, které přinášejí občasné silné záplavy a hurikány. Nejničivější z přírodních katastrof udeřila v roce 1998. Hurikán Mitch zničil odhadem 70–80 % dopravní infrastruktury, včetně téměř všech mostů a silnic druhé třídy. Měl tak drtivý dopad, že mapy prakticky přestaly platit. Kromě toho bylo 33 tisíc domů srovnáno se zemí a 50 tisíc dalších bylo poničeno. Většinu úrody toho roku doslova spláchlo moře. Záplavy a sesuvy půdy zabily více než 6 500 lidí a několik tisíc dalších se dodnes pohřešuje. Bez střechy nad hlavou zůstalo asi 1,5 milionu lidí, tedy zhruba pětina obyvatel.

Stát ve státě

Honduras byl Světovou bankou prohlášen jednou z nejzadluženějších chudých zemí světa. Vládnoucí politici se snaží nastartovat ekonomiku země různými způsoby. Pozoruhodnou iniciativou bylo v září 2012 memorandum, v němž se vláda dohodla se skupinou zahraničních investorů na vybudování zóny s vlastními právy, daňovým systémem, soudnictvím i policií. Opozice se ovšem snaží toto rozhodnutí zrušit se zdůvodněním, že by šlo o „stát ve státě“.

Ministerstva často nejsou schopna splnit své záměry kvůli nízkému rozpočtu, peníze se ovšem utrácejí dost podivným způsobem. Například z rozhovoru s jedním z dřívějších ministrů sportu a kultury vyplynulo, že 94 % rozpočtu jeho ministerstva spotřebuje provoz samotného úřadu. Platy ministerských úředníků byly jednoznačně nejvyšší položkou na straně výdajů. Honduras zjevně potřebuje alespoň jednu pořádnou bouři na politické scéně.

Foto, ilustrace: 
Shutterstock

Reklama