Hongkong: Tygr zasvěcený obchodu

Zhruba 150 let podléhal Hongkong správě britské koloniální říše. Demokratické a zejména obchodní prostředí zde stále převažuje, ale v mnoha oblastech života se začíná výrazně projevovat vliv pevninské Číny

22.04.2013 - Marek Telička



Alt text

Centrálním motivem hongkongské vlajky je květ „orchidejového stromu“ Bauhinia blakeana. Vlajka vznikla v dubnu 1990, poprvé ale byla vyvěšena až 1. července 1997

Díky dlouhodobé správě britské koloniální říše má městský stát Hongkong velkou míru autonomie, i když od roku 1997 tvoří zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky. S velkou Čínou sdílí otázky vojenské obrany a zahraniční politiky a do roku 2047 by se na tomto stavu nemělo nic změnit.

Světové centrum manažerů

Ve stejném roce, kdy Hongkong přešel pod čínskou správu, se musel vzpamatovat nejen z této zásadní změny, ale rovněž z vlivu asijské ekonomické krize a z rozšíření viru ptačí chřipky H5N1. Roku 2003 se oblastí prohnal těžký akutní respirační syndrom SARS: podle údajů Světové zdravotnické organizace bylo v Hongkongu nakaženo 1 755 lidí a 299 postižených na syndrom zemřelo.

Po ekonomické stránce se ovšem regionu velmi daří a pro pevninskou Čínu se stal vzorem celostátního ekonomického vzestupu. V 80. letech 20. století prodělalo tehdejší britské území přerod v ekonomiku orientovanou na služby. Právě tehdy si Hongkong začal budovat pověst vůdčího regionu celosvětového centra managementu, finančních a konzultačních služeb i počítačového vývoje. Zdejší ekonomika je z 90 % postavena na službách a jen 9 % HDP pochází z průmyslu.

Město milionářských rodin

Hongkong patří do skupiny čtyř tzv. asijských ekonomických tygrů – zemí, pro něž je typický vysoký ekonomický růst mezi 60. a 90. lety 20. století. V případě Hongkongu vzrostl hrubý domácí produkt mezi roky 1961 a 1997 celkem 180krát a HDP na hlavu se znásobilo 87krát. Místní ekonomiku zároveň charakterizuje nízké daňové zatížení a vysoká svoboda podnikání. Od roku 1995 se Hongkong vytrvale objevuje na první pozici žebříčku zemí s největší ekonomickou svobodou.

Malá autonomní oblast se podle objemu vývozu a dovozu řadí na jedenáctou pozici mezi největšími obchodními entitami světa. Většina z vyvážených produktů má čínský původ a do světa putují právě přes Hongkong. Díky ekonomické síle představuje hongkongský dolar osmou nejobchodovanější měnu světa. Po Švýcarsku, Kataru a Singapuru se jedná o místo s největším počtem domácností (konkrétně 8,5 %), jejichž majetek přesahuje hodnotu milion amerických dolarů.

Číně stále blíž

V hongkongské kultuře se mísí západní a východní vliv, což se projevuje i v jazykové oblasti. De facto je oficiální řečí kantonština, ale zhruba tři procenta populace mluví výhradně anglicky. V rámci každodenních rozhovorů používá angličtinu jako druhý jazyk 35 % obyvatel. Od předání území v roce 1997 přibylo čínských přistěhovalců hovořících mandarínskou čínštinou.

Spojení s nejlidnatější zemí světa a příliv nových obyvatel z pevninské Číny se projevují i ve zdravotnictví. V Hongkongu působí třináct soukromých a více než padesát veřejných nemocnic, které od roku 2011 zaznamenaly velký nápor rodiček právě z kontinentální Číny. Dítě, které se narodí zde, má totiž nárok na různé benefity včetně práva pobytu. Přeplněné porodnice vyvolaly mnoho protestů ze strany místních budoucích matek, pro něž bylo téměř nemožné zajistit si místo k porodu nebo jen pravidelné kontroly. I na takových zdánlivých maličkostech se ukazuje, že vztahy s pevninskou Čínou budou stále důležitější. Místní vláda se určitě dostane i ke sporným otázkám demokratických reforem a všeobecného volebního práva.

Faktum

Zdejší ekonomika je z 90 % postavena na službách a jen 9 % HDP pochází z průmyslu

Víte, že?

Tisícileté osídlení

Podle archeologických výzkumů žili lidé v hongkongské oblasti už před 35–39 tisíci lety. V roce 214 př. n. l. byl region poprvé začleněn do území císařské Číny.

Stručné dějiny

Jako první vyslanec Evropy přistál u břehů Hongkongu v roce 1513 portugalský mořeplavec Jorge Álvares. Portugalci následně obchodovali s jižní Čínou, ale současně zahájili vojenskou invazi. Nakonec byli vypuzeni a v platnost vstoupil zákaz obchodu s cizinci až do roku 1685. Na přelomu 17. a 18. století zde zahájila své aktivity britská Východoindická společnost a začala čile obchodovat. Britové dováželi do Číny především indické opium, jehož import se čínský císař pokusil zakázat v roce 1839. Neshody vyústily ve dvě opiové války, během nichž Britové získali nejprve ostrov Hongkong (1841) a později poloostrov Kowloon (1860). Roku 1898 bylo teritorium Hongkongu pod patronátem Britů rozšířeno o ostrov a přilehlé ostrůvky, jimž se začalo říkat Nové teritorium, a tuto část měli Britové pronajatu na 99 let.

Napjaté vztahy Velké Británie a Číny se zlepšily po japonské invazi před druhou světovou válkou a v jejím průběhu, kdy přístav zprostředkovaně sloužil Číňanům jako klíčový zásobovací uzel, než oblast plně zabrali Japonci (od prosince 1941 do srpna 1945). Po válce připadlo území opět Britům a po vyhlášení socialistické Čínské lidové republiky (ČLR) v roce 1949 se stalo útočištěm mnoha čínských uprchlíků. Pod britskou správou zde vyrostl obchod a průmysl. V 80. letech se začalo jednat o předání území Číně: zpět pod čínskou správu přešel Hongkong v roce 1997 a stal se zvláštní administrativní oblastí ČLR, přičemž má tento status trvat až do roku 2047, kdy bude Čína opět moct nad územím uplatnit plnou autoritu.

Lidé

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: asi 7,15 milionu, o něco víc než Bulharsko
Věková struktura: 11,4 % dětí do 15 let, 13,9 % obyv. starších než 65 let, polovina obyv. starších než 43,9 let (!)
Městské obyvatelstvo: 100 % (!)
Etnické složení: Číňané (95 %), Filipínci (1,6 %), Indonésané (1,3 %), ostatní (2,1 %)
Náboženství: směs místních náboženství (90 %), křesťanství (10 %)
Jazyky: čínština (kantonská a mandarínská), angličtina
Gramotnost: 93,5 %

Politika

Typ vlády: zvláštní administrativní oblast ČLR s vlastní „miniústavou“ garantující zachování vysoké autonomie teritoria do roku 2047 podle principu „jedna země, dva systémy“
Samostatnost: od 1. července 1997 je Hongkong zvláštní administrativní oblastí ČLR, dříve byl podřízen britské nadvládě
Hlava státu: předseda výkonné rady Leung Čchun-jing (od 1. července 2012)
Volby: předseda výkonné rady je volen místní 800člennou komisí na pět let a do funkce je jmenován centrální čínskou vládou, poslední volby se konaly v březnu 2012.

Ekonomika

HDP na hlavu: 49 400 USD (odhad z r. 2011), 10. nejvyšší HDP na hlavu na světě, o něco více než USA a méně než Brunej nebo Norsko (ČR – 27 100 USD)
Měna: hongkongský dolar (HKD), 1 USD = asi 7,7 HKD; 1 HKD = asi 2,5 CZK

Geografie

Rozloha: jen 1 104 km2, tedy asi jako dvojnásobek Prahy
Hranice: 30 km – pouze s Čínou
Délka pobřeží: 733 km
Charakter území: kopcovité až hornaté s příkrými svahy, na severu nížiny
Podnebí: subtropické monzuny – chladné a vlhké v zimě, horké a deštivé od jara do léta, teplé a slunečné na podzim
Min. noční / max. denní teploty (°C) v Kowloonu: leden–březen 13–18/18–22, duben–červen 18–26/22–30, červenec–září 26–24/31–28, říjen–prosinec 24–14/28–20
Nejnižší a nejvyšší bod: Jihočínské moře (0 m) / Tchaj Mo Šan (958 m).

  • Zdroj fotografií

    Shutterstock


Další články v sekci