Reklama


Jak moc se lišíme od neandrtálců?

03.12.2015 - redakce 100+1

Na evolučním stromu nás dělí zhruba 500 tisíc let. Jak moc se ale vlastně lišíme od neandrtálců?

Někdy před 400–500 000 let se cesty našich předků a neandrtálců rozdělily. Docházelo sice ke křížení, díky němuž ve svých genech neseme část neandrtálské DNA, ale jinak se druhy vyvíjely samostatně. Z nás se stali „páni tvorstva“ a neandrtálci nakonec vyhynuli. Jakým genetickým změnám vděčíme za toto štěstí?

Je důležité si uvědomit, že evoluce je v podstatě slepá. Může se lehce stát, že se u některého jedince objeví výhodná mutace, ale už ji nestihne předat svým potomkům, protože jej sežere lev. A ani pokud by ho nesežral, není zajištěno její rozšíření. Například schopnost konzumovat mléko i v dospělém věku měla jen 20% šanci přejít do celé populace. A to je ještě mimořádně vysoké číslo. V běžných případech mluvíme spíše v řádech setin procent.

TIP: Pravda o evoluci: Všichni jsme Afričané

Trojice vědců pod vedením Mehmeta Somela proto uvažovala následovně: za 200 000 let od oddělení linie neandrtálců do vzniku druhu Homo sapiens mohlo nastat zhruba 700 mutací, které jejich nositele nasměrovaly k intelektu moderního člověka. I kdyby je přírodní výběr silně upřednostňoval, z těchto sedmi set by se jich uchytilo v celé populaci jen asi 14. Geneticky však mezi neandrtálci a námi skutečně existuje jen velmi málo odlišností. Mehmet proto došel k závěru, že veškerý rozdíl mezi rozumovými schopnostmi nás a neandrtálců může mít na svědomí jen asi deset mutací.

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama



Reklama

Aktuální články

Víska Albinen leží na jihu země v nadmořské výšce 1 300 metrů, na dohled od Matterhornu.

Zajímavosti

Vlevo šaty vyrobené z listí, vpravo herečka Bingbing Fan.

Revue

Mrtvý muž z dnešního Německa, který se zřejmě stal obětí moru doby kamenné

Věda

<p>Ve výjimečných případech jsou rohy starých beranů dlouhé až jeden metr</p>

Příroda

Protiletadlový kanón Bofors instalovaný na polském torpédoborci ORP Błyskawica

Válka

Ledové gejzíry na Saturnově Enceladu jistě stojí za prozkoumání

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907