Reklama

Reklama

Jak tamaryšek zvládá extrémní podmínky pouště

15.5.2013 - Zuzana Teličková
Tamaryšek taklamakanský je sice příbuzný židoviníku, ale v mnohém se od sebe liší. Tento tamaryšek je vázán na písečné duny na jihu pouště Taklamakan v čínské provincii Xinjiang, snad zasahuje i do provincie Gansu
Tamaryšek taklamakanský

Jedná se o větší keř či menší strom dorůstající výšky kolem 5 m, obvykle je však menší. Starší větve jsou vzpřímené s bílo-šedou borkou, větve posledního řádu jsou tenké, dlouhé, převisající. Listy má maximálně redukované, a to i v porovnáním s jinými tamaryšky a židoviníky. Na povrchu listů jsou žlázky, které vylučují přebytečnou sůl. Podobně jako u jiných tamaryšků mu neopadávají listy ale celé mladé větvičky. Pro naše domácí dřeviny se jedná o neobvyklý znak, běžně se však vyskytuje u pouštních dřevin mírného pásma, u nichž mladé větve částečně či úplně přebírají asimilační funkci. Květenství je řídký, převislý hrozen dlouhý až 15 cm. Tvoří se na konci letošních větví v létě a na podzim. Květy jsou opylovány hmyzem, semena roznáší vítr.

Poušť Taklamakan je jednou z nejextrémnějších lokalit na zemi. V zimě teplota klesá na -30 °C v létě teploty stoupají k 50 °C, i několik let zde nemusí pršet. Navíc je značně větrná, a vítr zdvihá a přemisťuje značné množství písku. Tamaryšek taklamakanský je těmto podmínkám skvěle přizpůsobený. Díky redukce listů a ohebným větvím nedochází k jejich lámání a poškození v písečných pouštích. Větve dokáží zadržovat písek vznášející se ve větru. Ten se ukládá okolo keře, je zpevňován opadanými větvičkami a vytváří kuželovitou dunu, která poskytuje živiny. Keř je odkázán na podzemní vodu, která je zde relativně blízko povrchu. Řeky tekoucí z Tibetské náhorní plošiny se sice ztrácejí v poušti, ale vytvářejí zásobu podzemní vody, která umožňuje růst několika málo hluboko kořenujícím rostlinám. Regulace těchto řek, jejich stále větší využití pro závlahy v zemědělství způsobují snížení hladiny spodní vody a tím ohrožují i tento unikátní ekosystém. Dřevo tamaryšků slouží jako palivo, větve poskytují nekvalitní píci pro velbloudy.

Reklama