Reklama


Jiří Voskovec: komik s nelehkým osudem

05.11.2015 - Adam Ervin

Většinu svého života prožije Jiří Voskovec za hranicemi, přesto se vždycky cítí být Čechem. Nacisté ho považují za žida, i když jím není. Utíká před komunismem do Ameriky. Američané v něm přesto komunistu spatřují

Reklama

Odchod z vlasti

Jiří Voskovec prchá ze své vlastni dvakrát. I když útěk vlastně není to správné slovo. Odchází bojovat. Ne se zbraní v ruce, ale slovem. Každému je jasné, že musí zmizet. Stoupenci Adolfa Hitlera už jej mají na mušce. Za protifašistické hry v Osvobozeném divadle by jistě skončil na popravišti i s Janem Werichem. A důvodem není jen politika. Voskovec totiž není jeho původní jméno. Ve skutečnosti se jmenoval Jiří Wachsmann. Zkrátka v nacistickém hledáčku jasný žid! Divadlo musí slavná dvojice komiků zavřít už v roce 1938. Na počátku roku 1939 odjíždí do Ameriky. Voskovec s Werichem sledují válečnou vřavu z bezpečí, ale rozhodně nemlčí. Jejich názor dostává prostor v rádiu. Oba působí v Hlasu Ameriky a BBC. Napíší a odvysílají tisíce pořadů. Kdo je v Protektorátu poslouchá, může být popraven. Ale i přesto si je mnozí pravidelně ladí na zakázaných vlnách. Lidem dodávají sílu a nacisty nešetří.

Válka skončila, Voskovec však s návratem do vlasti nespěchá. Potřebuje se totiž nejprve rozvést se svou francouzskou manželkou Madeleine Mainovou. A také se znovu oženit. Mezitím se totiž v Americe stihl zamilovat. Tentokrát do Američanky Anne Gerletteové. Nebo snad tuší, že pro politickou satiru nebude v poválečném Československu  místo? Každopádně se vrací až v září roku 1946.  A pak přichází rok 1948. Sílí vliv Sovětského svazu. Herec to sleduje s obavou. Sověti jej kdysi jako syna ruského legionáře nepustili do SSSR. Co od nich potomek legionáře může očekávat dnes, když přijdou do jeho vlasti? Nic dobrého. Proto raději domov opouští podruhé.

V americkém vězení

Do Ameriky přijíždí Voskovec v roce 1950. A končí za mřížemi! Považují jej totiž za agenta. Hon na komunisty byl v 50. letech v USA téměř stejný, jako komunistický hon na západní špiony. Voskovec stráví jedenáct měsíců na Ellis Islandu, kam jsou podezření ze sympatií k levicové ideologii umisťováni. Když ho propustí, napíše o svém vězeňském zážitku televizní hru. Sám v ní hraje a získá za ni prestižní cenu The Christopher Award. Tato publicita odstartuje jeho americkou kariéru.

V pětačtyřiceti letech se nezačíná od nuly snadno. Že byl v Československu kdysi hvězda? Koho to zajímá! Osvobozené divadlo v Americe mimo krajanů nikdo nezná. I přes to se uplatní v divadle i ve filmu. Nedokáže se zbavit akcentu, takže nemůže hrát rodilé Američany. Na to jsou dotyční velmi hákliví. I z tohoto handicapu však dokáže vytěžit maximum. Na divadle se prosadí jako čechovovský herec. A úspěšně! Za ztvárnění titulní role ve hře Strýček Váňa získá v roce 1956 cenu OBIE.

Vezmu si tě, ale bez dětí

V herecké kariéře se tedy o jednoznačném úspěchu hovořit nedá, ale ani Voskovcovy rodinné vztahy nejsou příliš šťastné. Jeho druhá žena zemřela na rakovinu a dvě malé adoptované dcery zůstaly bez matky. Najme sice chůvu, ale z hereckého platu je tento život neudržitelný. Když se znovu ožení, jeho třetí žena Christine se o holčičky odmítne starat, a ty skončí u příbuzných. Manželé na odpočinek odcházejí z New Yorku a pořídí si dům v kalifornské poušti. Zde také Voskovec 1. července 1981 umírá ve svých šestasedmdesáti letech na infarkt. 

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články

Reklama

Reklama

Aktuální články

Markéta I. zvaná Norská panna (1283 až 1290), jež byla z matčiny strany vnučkou skotského krále, zemřela ve svých sedmi letech a její smrt způsobila ve Skotsku spory o následnictví a několik válek.

Historie

Na adresu Guida Grolleho bylo za uplynulé dva týdny odesláno kolem stovky pizz od různých podniků, které dělají rozvážky.

Revue

Mennonitský řád z americké Iowy zakazuje všem svým farmářům používat gumová kola. Mennonité z Kanady tak přísní nejsou a pneumatiky běžně používají.

Zajímavosti

Společnost Virgin Hyperloop One plánuje zavést hyperloop v Indii.

Věda

Při letmém spatření okapi byli první Evropané vzezřením a velikostí zvířete překvapeni. Fantazie pak zvířeti přisuzovala i mnohé rysy, které měly se skutečností pramálo společného

Příroda

Taínové odnesli příchod Evropanů mezi prvními.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907