Reklama


Jupiter kamerami družic: Sondy, které se vydaly zkoumat krále planet

04.01.2015 - Michal Švanda

Planeta Jupiter zatím dostala jen jediného skutečného návštěvníka - sondu Galileo. Ostatní kolem ní zatím jen proletěly. To se ale příští rok změní

Výzkum Jupitera kosmickými sondami je doménou Američanů. První sondou, která přinesla přímé svědectví o největší planetě Sluneční soustavy, se stal Pioneer 10 v roce 1973, následovaný o několik měsíců později Pioneerem 11. Sondy odvysílaly první snímky s (na tu dobu) vysokým rozlišením a objevily rozsáhlou magnetosféru planety.

Dalšími sondami, opět pouze prolétajícími kolem na cestě ze Sluneční soustavy, byly Voyager 1 a Voyager 2 v roce 1979. Podrobně studovaly rodinu měsíců, prstence, objevily vulkanickou aktivitu na měsíci Io a přítomnost vody na měsíci Europa. Magnetickému poli se věnoval i (opět pouze prolétající) Ulysses v roce 1992 (znovu pak v roce 2000), sonda poslaná gravitačním manévrem v blízkosti Jupitera na polární dráhu ve Sluneční soustavě s úkolem studovat vlastnosti slunečního větru daleko od oběžné roviny Země.

Úspěšný Galileo

První – a prozatím poslední – sondou, pro niž představoval Jupiter konečný cíl, se stala družice Galileo, která na jeho oběžné dráze zakotvila v roce 1995 a vydržela pracovat až do roku 2003. Sonda měla dvě části: jednak orbitální, která studovala Jupiter, jeho atmosféru, magnetosféru a systém měsíců, včetně blízkých průletů kolem galileovských měsíců, a pak atmosférické pouzdro. To proniklo hned po příletu k Jupiteru do jeho oblačné pokrývky a během hodinového bržděného sestupu zasílalo detailní data o svrchních 150 km atmosféry, než ho tlak a teplota zničily.

Sonda Galileo přinesla mnoho důležitých indicií o chemickém i strukturálním složení atmosféry planety, ale zejména překvapující objevy týkající se velkých měsíců. Z jejího měření vyplývá, že kromě Io mají zřejmě všechny galileovské satelity povrchové vodní oceány překryté tlustou ledovou krustou. Tím se tyto měsíce, zejména však Europa, staly potenciálními nositeli mimozemského života.

Už za rok Juno

V roce 2000 se u Jupitera během své cesty k Saturnu krátce zastavila sonda Cassini. Kamery snímaly planetu z bezprostřední blízkosti a jejich dokumentace dodnes platí za fotografie s vůbec nejlepším prostorovým rozlišením (kolem 60 km na obrazový element). Zcela nové informace přinesla Cassini o atmosférické cirkulaci, zejména ve vertikálním směru.

Zatím posledním tělesem vyrobeným lidskou rukou, které se zapojilo do přímého výzkumu Jupitera, je sonda New Horizons, letící k Plutu. Družice proletěla kolem Jupitera v roce 2007 a přinesla fascinující detaily sopečné činnosti na měsíci Io.

V současné době je na cestě k Jupiteru opět americká sonda Juno, jež by k němu měla dorazit v roce 2016. Měla by být umístěna na polární dráhu a věnovat se především detailnímu měření gravitačního a magnetického pole planety a studiu polárních oblastí. Očekává se, že výsledky Juna vědcům objasní vnitřní strukturu Jupitera.

  • Zdroj textu: Tajemství vesmíru 5/2013
  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama



Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Paříž je pojmenovaná podle keltského kmene známého jako Parisii. Nejstarší osídlení se datuje do roku 4200 př. n. l.

Cestování

Konopí stále častěji nachází uplatnění v medicíně

Věda

Odvedl krysař děti na Moravu?

Historie

Nejnovější test motoru pro nosnou raketu systému SLS

Vesmír
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907