Reklama

Reklama

Kambodža: Dědictví Rudých Khmerů

19.9.2013 - Marek Telička
S obyvateli Kambodži si minulost ošklivě zahrála. Po genocidní občanské válce v 70. letech 20. století přišel válečný konflikt s Vietnamem, a teprve poslední roky přinášejí relativní uklidnění a prosperitu
Chrám Ta Prohm
Jezero Tonle Sap
Buddhističtí mniši
Lebky v Tuol Sleng
Oběť výbuchu miny

Kambodža

Už od roku 1850 (s několika přerušeními) dominuje kambodžské vlajce silueta chrámu Angkor Wat. Kromě afghánské standarty už žádná jiná národní vlajka nezobrazuje budovu


Dnešní Kambodža je velmi chudá země, ale nedávný vývoj jí dává naději do budoucna. Hlavní ekonomickou výzvou státu bude vypořádat se s populační nerovnováhou. Občanská válka a její dozvuky totiž zásadně poznamenaly věkovou skladbu Kambodžanů. Dnes je více než polovina obyvatel mladších 25 let a jak staří, tak mladí postrádají vzdělání a pracovní zkušenosti.

Nerostné poklady

Na začátku 21. století kambodžská ekonomika prudce rostla – mezi roky 2004 a 2008 zhruba o 10 % ročně. Krize roku 2009 růst zpomalila, ale turistika a zvýšený vývoz pomohly zemi opět se postavit na nohy. Nejvíc lidí je zaměstnáno v zemědělství, export ovšem živí především oděvní průmysl a výroba surové gumy.

V roce 2005 byly v Kambodže objeveny ropné zásoby. Vláda navíc vidí zejména v severní části země možnosti těžby bauxitu, zlata, železné rudy a drahých kamenů. Příslibem je rovněž atraktivita země pro zahraniční turisty – každoročně jich za kambodžskou kulturou a památkami přijíždí kolem dvou milionů.

Mezinárodní selhání

V období vlády Rudých Khmerů nevěděl svět o dění v Kambodže vůbec nic. Opožděné odhalení hrůz, které se v zemi během několika let udály, otřáslo důvěrou v kontrolní sílu mezinárodního společenství. Zejména USA se snaží toto selhání napravit a podporují místní vládu v boji proti terorismu nebo při tvorbě demokratických institucí. Američany však samozřejmě vedou také obchodní motivy. Svá želízka v ohni mají i čínští obchodníci a četné obchodní svazky spojují Kambodžu rovněž s Japonskem. To je zároveň nejvýraznější dárcovskou zemí a od roku 1992 věnovalo na obnovu Kambodži částku 1,2 miliardy dolarů. Vztahy se sousedními státy, Vietnamem a Thajskem, má Kambodža spíše rezervované. I proto, že s oběma zeměmi vede dílčí spory o nároky na pohraniční území.

Rudí Khmerové ve státní správě

Země bude muset vyřešit i problém válečných zločinů, za něž zatím nebyl prakticky nikdo pohnán k zodpovědnosti. Teprve v červenci 2010 byl za zločiny proti lidskosti odsouzen první Rudý Khmer – Kang Kek Iew, někdejší velitel vyhlazovacího tábora S21, který dostal doživotní trest. Minulost u Rudých Khmerů má za sebou ovšem tolik Kambodžanů, že kdyby byli všichni souzeni, země by pravděpodobně zkolabovala.

V mnoha případech proto Kambodžanům nezbude než zapomenout, i když je to nesmírně těžké. Vždyť velitelem Rudých Khmerů (který se ovšem ještě před koncem genocidy vzbouřil proti Pol Potovi a jeho straně) byl i dlouhodobý premiér Hun Sen, jehož nynější vláda je kritizována za rozsáhlé úplatkářství a podle organizace Transparency International patří mezi nejzkorumpovanější na světě.

Foto, ilustrace: 
Shutterstock

Reklama