Reklama


Kde jsou všichni sourozenci Slunce?

20.05.2017 - Michal Švanda

Kde jsou všichni? - Sourozenci Slunce se po svém zrodu rozutekli. Jednoho však vědci zřejmě objevili – 110 světelných let daleko
Kde jsou všichni? - Sourozenci Slunce se po svém zrodu rozutekli. Jednoho však vědci zřejmě objevili – 110 světelných let daleko

Je známo, že hvězdy vznikají gravitačním kolapsem obřích mlhovin – molekulových oblaků. Také je známo, že se stálice z těchto oblaků rodí vždy ve více exemplářích, nikoliv osamoceně. Popsaným způsobem se formují tzv. otevřené hvězdokupy. 

Tyto systémy jsou však dlouhodobě nestabilní, tudíž se v důsledku vzájemných gravitačních interakcí brzy – za několik desítek až stovek milionů let – rozplynou do prostoru. Jako doklad slouží spektroskopické analýzy, jež ukazují, že otevřené hvězdokupy obsahují opravdu mladé hvězdy. 

Slunce však vesmírem krouží osaměle. Kde se tedy nacházejí jeho sourozenci, s nimiž se zrodilo ze zárodečné mlhoviny? Za 4,5 miliardy let od svého vzniku se rozutekli do dálky a pátrání po nich je obtížné. Vědci se zaměřují na dvě podmínky, jež musejí „příbuzní“ naší hvězdy splnit: Jednak musejí mít stejné chemické složení jako Slunce, neboť pocházejí z téže mlhoviny, a dále se jejich dráhy musely v minulosti protínat. Ovšem rozpoznat, zda stálice splnila druhou podmínku, je obzvlášť obtížné – vzhledem ke složitým změnám trajektorií hvězd v důsledku jejich těsných průletů. Sourozenci by také měli být podobně staří. 

Navzdory všem popsaným komplikacím oznámili vědci v roce 2014 objev pravděpodobného sourozence Slunce: Stálice s označením HD 162826 se nachází ve vzdálenosti 110 světelných let v souhvězdí Herkula a jedná se o hvězdu spektrální třídy F8, tedy asi o 15 % hmotnější než Slunce. S jistotou víme, že kolem ní neobíhá žádná planeta velikosti Jupitera, nicméně oběžnice zemského typu vyloučit nelze. V katalozích pak nalezneme dalších třicet kandidátů na sluneční sourozence. 

  • Zdroj textu: Tajemství vesmíru 7/2016
  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama



Reklama

Aktuální články

Nejnovější verze robota SpotMini je štíhlejší než předchozí varianty

Věda

Vzdělaná Johanna, nevlastní dcera magistra Kelleyho, používala svůj literární um k znovuzískání rodinné prestiže

Historie

Genom Amišů obsahuje pozoruhodné věci

Věda

Na pádu komunismu v Polsku se nejvíc podílelo odborové hnutí Solidarita, jehož vůdčí postavou se stal elektrikář Lech Wałęsa.

Zajímavosti

Výsadkáři ze 103. gardové divize se vracejí domů

Válka

Obraz italského renesančního malíře Leonarda Da Vinciho se vydražil za 450,3 milionu dolarů, tedy v přepočtu 9,8 miliardy korun. Dílo zobrazující Ježíše Krista se tak podle aukční síně Christie's stalo nejdražším obrazem, který se kdy na světě prodal v dražbě. Původní odhady udávaly hodnotu díla 100 milionů dolarů, přepočtu 2,2 miliardy korun.
Aukce trvala podle agentury AFP pouhých 19 minut. Dražit se začalo na částce 70 milionů dolarů, tedy 1,5 miliardy korun. Totožnost kupce aukční síň zatím nezveřejnila.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907