Reklama


Kde se nachází hranice vesmíru?

03.01.2015 - Michal Švanda

Na takto jednoduchou otázku překvapivě neexistuje jednoznačná a zaručená odpověď. Situace by byla snazší, kdyby Země neměla atmosféru – kosmický prostor by pak začínal hned nad jejím povrchem. Naše planeta však atmosféru má a některé její složky je možné registrovat i ve výšce 10 000 km. Kdybychom ovšem položili hranici vesmíru až do uvedené vzdálenosti, museli bychom konstatovat, že kromě astronautů měsíčního programu Apollo by se do kosmu vlastně nikdo nevydal.

Hustota atmosféry klesá s výškou velmi rychle. Již na vrcholu Mt. Everestu panuje ve výšce necelých 9 km třetinový tlak ve srovnání s úrovní moře. V 13 km, kde se pohybují dopravní letadla, se pak jedná zhruba o tlak pětinový. Jeho hodnota však nikdy neklesá na naprostou nulu.

První definici hranice vesmíru začala používat agentura NACA (předchůdce NASA): rozhodla, že kosmos začíná tam, kde je tlak vzduchu menší než jedna libra na čtvereční stopu, což odpovídá vzdálenosti asi 81 km od zemského povrchu. Pokud bychom však do zmíněné výšky umístili umělou družici (a udělili jí potřebnou rychlost, jež by kompenzovala gravitační působení planety, tzv. orbitální rychlost), nedokončila by ani jeden oblet a v důsledku odporu atmosféry by spadla zpět na Zemi.

Americký inženýr Theodore von Kármán (1881–1963) vypočítal, že přibližně ve výšce 100 km dosahuje hustota vzduchu už tak nízkých hodnot, že pokud bychom tam chtěli využít vztlaku například k letu dopravního letadla, muselo by se pohybovat rychlostí přesahující příslušnou orbitální rychlost. Umělá družice vyslaná do stejné výšky by ovšem již dokončila alespoň jeden oběh Země.

Výška 100 km tedy představuje novou a nejpoužívanější definici hranice vesmíru. I nad ní však tělesa stále pociťují určitý odpor vzduchu, který permanentně snižuje jejich oběžnou dráhu. Proto musí například Mezinárodní vesmírná stanice (kroužící 400 km nad Zemí) využívat motory zásobovacích lodí, které ji vyzvedávají na vyšší dráhu. ISS se totiž v důsledku odporu atmosféry propadá každý den asi o 5 m.

  • Zdroj textu: Tajemství vesmíru 5/2014
  • Zdroj fotografií: Red Bull

Reklama



Reklama

Aktuální články

Význam utajení si uvědomoval již římský vládce Gaius Julius Caesar, který psal šifrované zprávy z bojiště.

Zajímavosti

Císař Rudolf II. podepsal v roce 1609 dokument, který do značné míry zrovnoprávňoval katolíky, luterány a kalvinisty.

Historie

Korýši skýtají jednoznačně nejčerstvější maso, jaké se vám může na talíři ocitnout. Důvod je prostý. Do vroucího vývaru se vkládají živí.

Revue

SpaceShipTwo VSS Unity na novém testovacím letu jako kluzák

Vesmír
Válka

Zalesněné skály v Číně

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907