Když ostří vesmírné dalekohledy: Laserová show v Mlhovině v Orionu

Emisní Mlhovinu v Orionu, známou také jako M42, objevil v roce 1610 francouzský astronom Nicolas-Claude Fabri de Peiresc. První její snímek pochází z roku 1870 a jeho autorem je americký fyzik a astronom Henry Draper. Od té doby se tato mlhovina stala skutečnou celebritou a patří mezi nejfotografovanější objekty svého druhu vůbec. Mlhovina M42 tvoří jádro Orionova komplexu, ve kterém se nachází například i mlhovina Koňská hlava, Orionův molekulový oblak nebo Barnardova smyčka.

Jeden z nejnovějších pohledů na tento vesmírný skvost pořídil nedávno i Stéphane Guisard. Kromě samotné mlhoviny ale jeho snímek zachycuje i čtyři laserové paprsky. Ty bohudík nejsou záznamem mezigalaktického konfliktu, nýbrž procesu zcela civilního. Svazek těchto paprsků využívá pro zvýšení ostrosti obrazu systémem adaptivní optiky jeden z velkých dalekohledů chilské observatoře ESO Paranal. 

Paprsky jsou vidět z perspektivy, protože nižší hustá atmosféra Země několik prvních kilometrů nad observatoří rozptyluje laserové světlo. Čtyři krátké úseky za paprsky jsou excitované atomy sodíku, které laserové svazky nutí vyzařovat v horních vrstvách atmosféry. Tento postup využívají dalekohledy na Paranalu k vytváření umělých referenčních hvězd.