Kopřivnický „kočár bez koní“: První český automobil Präsident

Fotografie zachycuje pýchu technického pokroku na sklonku 19. století, první český sériově vyráběný automobil Präsident. Za jeho zrozením je třeba hledat barona Theodora Liebiega, syna majitele textilek na Liberecku. Tehdy již vedle Benze a Daimlera vyráběly automobily i francouzské firmy Peugeot, De Dion Bouton, Panhard & Lewassor či Renault, což přispělo k rozhodnutí generálního ředitele kopřivnické vagonky Hugo Fischera zahájit výrobu nových dopravních prostředků i u nás. A tak v březnu roku 1897 dorazil do Kopřivnice motorový kočár Benz Phaeton, zakoupený za přispění barona Liebiega spolu s patentem pro účel výroby a také Benzovým dvouválcovým motorem.

Z Mylorda Präsident

Po jízdních zkouškách byl vůz rozebrán, rozkreslen a následně započaly práce na zhotovení vlastního automobilu, který sestavil konstruktér Leopold Sviták s pomocníkem Janem Kuchařem. Základem vozu se stal jeden z nejoblíbenějších kočárů – Mylord. Po pár měsících ustavičné a pro všechny nové práce vznikl v Kopřivnici automobil, který nenapodoboval Benzovo vozidlo, ale přinesl zcela novou koncepci. 

Automobil byl poháněn kapalinou chlazeným čtyřdobým ležatým motorem zdvihového objemu 2 714 cm³ umístěným vzadu pod zadním sedadlem. Zapalování bylo nízkonapěťové odtrhovací, pohonná směs se tvořila v odpařovacím karburátoru, válcový chladič obsahoval 27 litrů vody. K přenosu hnací síly z převodových řemenic na zadní kola sloužil řetěz, přední kola se natáčela kolem svislých čepů a byla řízena řídítky, jejichž naklápěním vpřed či vzad bylo obstaráváno řazení rychlostních stupňů. Motor 3,2 metrů dlouhého vozu se uváděl do pohybu roztočením setrvačníku ruční klikou, brzdy byly dvě: ruční špalíková působila na pryžové obruče kol, nožní pásová na náboje větších zadních kol. Jako jeden z prvních měl první český automobil i počítač vzdálenosti měřící každý metr a zcela prokazatelně u něj byla vůbec poprvé použita později naprosto běžná součást každého automobilu – nárazník.