Reklama


Lidé budoucnosti: Stanou se z lidí obři?

19.07.2015 - redakce 100+1

Na středověkých hradech se často setkáme s malým brněním či sníženými dveřmi. Když byli lidé před pár staletími tak malí, znamená to, že člověk budoucnosti bude naopak vyšším než dnes?

Reklama

Výška člověka je dána především geneticky. Rozdíly u populací se stejným genetickým faktorem ovlivňuje životní prostředí a životní úroveň – čím jsou oba uvedené příznaky rozvinutější, tím vyšší se v daném teritoriu rodí lidé. V průběhu vývoje lidstva se sice výška člověka značně lišila, nicméně zmíněný vývoj neměl podobu trvalého nárůstu, ale spíše sinusoidy (tedy kolísal). První zástupci rodu Homo dosahovali výšky okolo 120 cm a lidé před 1,5 milionu lety, které dnes řadíme k druhu Homo erectus, měřili 160–180 cm. Pak výška poněkud stagnovala a průměrný neolitický muž měřil asi jen 165 cm a žena kolem 157 cm.

Spojení středověku se zakrslými rytíři není zcela přesné – vystavované brnění často sloužilo pouze k dekoračním účelům. Naopak můžeme říct, že raně středověcí muži byli poměrně urostlí. Platí to především pro období 9.–11. století, kdy se průměrná výška pohybovala kolem 175 cm, jak dokazuje výzkum historika Richarda Steckela z Ohio State University. Právě ve zmíněné éře převládalo ve světě poměrně příhodné klima, které vystřídala až pověstná „malá doba ledová“ ve 14. století. S ní souvisel nedostatek potravy stejně jako fakt, že se lidé stále častěji stěhovali do měst, kde se pak šířily nejrůznější nemoci a epidemie. Člověk tak až do konce 18. století opět ztrácel na „velikosti“.

A jak se naše výška vyvíjela v posledních stoletích? Timothy J. Hatton z britské University of Essex sledoval růst dospělých mužů z patnácti evropských zemí od poloviny 19. století do roku 1980: a za sledovaných 130 let vzrostla výška příslušníků silnějšího pohlaví o neuvěřitelných 11 cm! Hlavní faktor růstu představuje podle Hattona zlepšování životní úrovně a menší výskyt nemocí. Důležitou roli však dozajista hraje i omezení dětské práce a obecně lepší výživa.

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články

Reklama

Reklama

Aktuální články

Za knihu Justina čili Prokletí ctnosti byl Markýz de Sade uvězněn. Nakonec ho však po intervenci rodiny umístili v ústavu pro choromyslné.

Historie
Revue

Schopnost černých děr vysávat materiál z okolí se obvykle přeceňuje

Vesmír

V národním parku Yellowstone jsou zemětřesení na denním pořádku.

Věda

Američtí vojáci v Somálsku během operace Restore Hope, 1992

 

Válka

Není to hezké, není to chutné a není to příjemné. Ale funguje to. Většina narkomanů se zde vyléčí.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907