Reklama


Lidská základna na Venuši? Rýsuje se ambiciózní plán

26.12.2014 - Martin Reichman

Dříve než k Marsu by lidé mohli vyrazit k Venuši, NASA má ambiciózní plán jak přežít na této horké planetě

Předpoklad, že příští zastávkou lidstva bude Mars, nemusí být naplněn, americký technologický časopis IEEE Spectrum zveřejnil plán NASA, na vyslání lidské posádky k Venuši. A jde o velmi ambiciózní projekt.

Venuše je co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná Zemi, někdy se proto nazývá sesterskou planetou, přesto jde o velmi odlišný svět. Průměrná teplota na Venuši je přes 460 stupňů Celsia a tlak na jejím povrchu dosahuje 92násobku tlaku na Zemi. Extrémní podmínky ale platí pro povrch Venuše, vnad povrchem je prostředí o poznání příznivější.

Plovoucí základna nad Venuší

Nejnovější plán, či spíše úvaha NASA proto směřuje k vyslání lidské posádky, která by operovala nad povrchem Venuše. Plán zahrnuje sestrojení vzducholodě napájené solární energií, která by se vznášela přibližně 50 kilometrů nad povrchem. V této výšce je gravitace jen o málo menší než na Zemi a atmosférický tlak je srovnatelný s tím pozemským. Průměrná teplota v 50 kilometrech nad povrchem planety je 75°C, což je jen o několik stupňů více, než nejteplejší místo na Zemi. 

Hustá atmosféra Venuše má proti Marsu několik výhod, lépe například chrání proti kosmickému záření, úroveň záření na Marsu je až 40× vyšší než na Zemi. Dostupnější by zde také byla solární energie. Venuše je také podstatně blíž než Mars, cestu k ní a zpět vědci z NASA odhadují na 440 dnů s tím, že by nad jejím povrchem bylo možné strávit přibližně měsíc. V případě cesty na Mars by při současných možnostech kosmických lodí cesta trvala kolem 650 až 900 dnů. 

Uvažovaným plavidlem by mohla být heliem plněná vzducholoď napájená solární energií. Vzducholoď by ale astronauté museli sestavit na kosmické lodi, neexistuje totiž jiný způsob, jak na Venuši dopravit vzducholoď již složenou. Budoucí základna by tak pravděpodobně cestovala v rámci bezpilotní mise a astronauté by k ní dorazili později. Koncept dokonce zahrnuje vybudování stálé plovoucí kolonie na Venuši.

  • Zdroj textu: IEEE Spectrum, sacd.larc.nasa.gov
  • Zdroj fotografií: SACD, NASA

Reklama



Reklama

Aktuální články

Nejnovější verze robota SpotMini je štíhlejší než předchozí varianty

Věda

Vzdělaná Johanna, nevlastní dcera magistra Kelleyho, používala svůj literární um k znovuzískání rodinné prestiže

Historie

Genom Amišů obsahuje pozoruhodné věci

Věda

Na pádu komunismu v Polsku se nejvíc podílelo odborové hnutí Solidarita, jehož vůdčí postavou se stal elektrikář Lech Wałęsa.

Zajímavosti

Výsadkáři ze 103. gardové divize se vracejí domů

Válka

Obraz italského renesančního malíře Leonarda Da Vinciho se vydražil za 450,3 milionu dolarů, tedy v přepočtu 9,8 miliardy korun. Dílo zobrazující Ježíše Krista se tak podle aukční síně Christie's stalo nejdražším obrazem, který se kdy na světě prodal v dražbě. Původní odhady udávaly hodnotu díla 100 milionů dolarů, přepočtu 2,2 miliardy korun.
Aukce trvala podle agentury AFP pouhých 19 minut. Dražit se začalo na částce 70 milionů dolarů, tedy 1,5 miliardy korun. Totožnost kupce aukční síň zatím nezveřejnila.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907