Reklama


Litva 1941: Marné naděje na nezávislost

15.05.2017 - Martin Nekola

Když Němci zahájili válku na východě, jejich armády v prvních týdnech nezadržitelně postupovaly sovětským územím. Ne vždy se však nacističtí vojáci setkávali s odporem

Němečtí osvoboditelé -<p>Civilní obyvatelstvo vítá 24. června 1941 přijíždějící německé vojáky ve Vilniusu.</p>
Němečtí osvoboditelé -

Civilní obyvatelstvo vítá 24. června 1941 přijíždějící německé vojáky ve Vilniusu.

Reklama

Na Litvě propuklo rozsáhlé povstání hned 22. června, kdy se 130 000 vzbouřenců podařilo obsadit úřední budovy, muniční sklady i kasárna a odzbrojovat celé jednotky rudoarmějců. Z epicentra v Kaunasu se rozšířilo dál a Němci prakticky bez výstřelu vstupovali do již osvobozených měst. Sověti vyklidili litevské území za pouhé tři dny. 

Němcům v ústrety

Nacistická elita se dohadovala o tom, jak obsazená území spravovat. Dne 17. července 1941 podepsal Hitler klíčový dekret, který výkon moci vkládal do rukou nově zřízeného Říšského ministerstva pro záležitosti okupovaných východních oblastí (Reichsministerium für die besetzten Ostgebiete) v čele s hlavním ideologem NSDAP Alfredem Rosenbergem. Byly zřízeny dvě jednotky civilní okupační správy, tzv. říšské komisariáty Ukraine a Ostland, a z Německa tam mířily zástupy nacistických úředníků s jasně stanoveným úkolem vyždímat přírodní i lidské zdroje pro potřeby říše.

Místní politické elity si zatím nechtěly připustit, že je čeká možná ještě tvrdší okupační režim než ten sovětský, a přiživovaly iluzi obyvatelstva o samostatnosti. Již 23. června 1941 vznikla v Kaunasu provizorní vláda vysokoškolského profesora Juozase Ambrazevičiuse-Brazaitise. Na Litvě se už na podzim předchozího roku ustavila Litevská aktivistická fronta, organizace čerpající inspiraci z fašismu. Její zahraniční odnož vedl v Berlíně diplomat Kazys Škirpa, který vytvořil exilovou vládu, jež měla při osvobození přijít společně s Němci a chopit se moci.

Jenže Škirpovi lidé dávali – navzdory varování – jasně najevo, že se za každou cenu zasadí o neprodlené vyhlášení nezávislé Litvy, a proto v klíčových dnech zůstávali v domácím vězení. Iniciativu převzal právě Brazaitis, který doposud byl se Škirpou v kontaktu. Počet bojovníků Litevské aktivistické fronty mezitím vzrostl až na 100 000 a s takovou podporou se Brazaitisova družina sebevědomě prohlašovala za legitimní politickou reprezentaci obnoveného státu.

Němečtí velitelé se vyhýbali konfliktům a vyčkávali, než počátkem srpna dorazil Hitlerem jmenovaný generální komisař Adrian von Renteln. Ministři před ním mávali deklarací nezávislosti a opakovali, že se zbavili Sovětů bez německé pomoci, ale von Renteln suše odpověděl, že otázka státoprávního uspořádání bude řešena teprve po vítězné válce.

Když politici odmítli nabídku stát se jeho poradci, von Renteln rozpustil prozatímní vládu a oznámil vytvoření tzv. generální rady vedené generálem Petrasem Kubiliūnasem. Toto těleso se stalo spolehlivým kolaborantským orgánem s velmi omezenými pravomocemi. Většinu vysokých představitelů Litevské aktivistické fronty, jež se těšila široké podpoře, Němci pozatýkali a organizaci zrušili 26. září.

  • Zdroj textu: Válka REVUE SPECIÁL Operace Barbarossa
  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články

Reklama

Reklama

Aktuální články

Optofobie

Většina z nás každý den ráno po probuzení celkem bez problémů otevře oči. Pokud však trpíte optofobií, pak ve vás právě zvednutí víček a pohlédnutí na okolí vyvolává nefalšovaný děs. Porucha obvykle propuká poté, co člověk spatří něco velmi traumatizujícího – například přítele při aktu nevěry či smrt matky. Před svým strachem se optofobici uzavírají do temných místností bez výzdoby a dalších rozptylujících prvků. Musejí-li však čelit pohledu, který nedokážou snést, nastává u nich panika a úzkostné stavy. 

Zajímavosti

Za barvu jezírka Cracker Lake jsou odpovědné ledovce. Při odtávání je z nich do jezera odplavován jemný kamenný prach. Odraz světla od těchto mikroskopických částeček vytváří dojem tyrkysově modré barvy.

Příroda

Irští rebelové ochotně využili možnosti, jak zpochybnit vládu Jindřicha VII., a udělali si z Lamberta Simnela svého „jediného legitimního krále“. Eduard Plantagenet (vpravo), 17. hrabě z Warwicku, se dostal coby člen poražených Yorků do towerského vězení v pouhých deseti letech. Zemřel v něm o 14 let později.

Historie

Snímek pořízený letos v roce 2017 sondou Cassini zachycuje zkracující se stíny, jež planeta vrhá na své prstence. Tehdy, v době Saturnova letního slunovratu, dopadají pouze na zcela vnitřní prstence

Vesmír
Zajímavosti

Vylepšený robotický požárník WALK-MAN s hasicím přístrojem

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907