Maledivy: Ráj s ručením omezeným
Maledivy mají punc turistického ráje, kde panensky bílé pláže omývají průzračné vody Indického oceánu. Nad edenem se však vznášejí dvě temná mračna – hrozba zaplavení mořem a narůstající hory odpadků
Maledivy (Maledivská republika) jsou ostrovní stát na jihu Asie v Indickém oceánu. Tvoří je stejnojmenné souostroví – řetězec 19 korálových atolů, počínající 500 km jihozápadně od břehů Indie a táhnoucí se v délce zhruba 800 km severojižním směrem.
Maledivy tvoří celkem 1 192 korálových ostrovů, seskupených do 26 atolů. Stát se rozprostírá na ploše o rozměrech zhruba 800 × 120 km, což z něj činí jednu z nejrozptýlenějších zemí světa: Pevnina totiž zaujímá jen 298 km² a největší tamní ostrov měří pouhých 8 km².
Hladina stoupá
Maledivy však drží ještě jeden, mnohem výraznější primát: Jde o nejníž položenou zemi na světě, s průměrnou nadmořskou výškou kolem 1,5 metru, přičemž přes 80 % jejího území se nachází pod úrovní 1 m n. m. S ohledem na dlouhodobý trend stoupání mořské hladiny to pro budoucnost Malediv znamená ortel postupného utonutí. Prognózy, o jak vážnou a akutní hrozbu se jedná, se přitom dost liší.
Někdejší prezident Mohamed Nasheed v roce 2012 prohlásil: „Jestliže budou emise oxidu uhličitého pokračovat současným tempem, bude celá moje země pod vodou během sedmi let.“ Mezivládní panel pro změny klimatu v roce 2007 odhadl, že do roku 2100 by se mořská hladina měla zvednout maximálně o 59 centimetrů. Pro obyvatele Malediv by to ovšem znamenalo, že by většinu z 200 osídlených ostrovů opravdu museli opustit. V současnosti sice voda stoupá pouze o 1,7–1,8 mm za rok, uvedené tempo by však mohlo výrazně narůst.
Koupit i prodat půdu
Pro vedení země představuje hladina moře do budoucna určitě nejvážnější výzvu. V listopadu 2008 Nasheed oznámil, že vláda hodlá nakupovat pozemky v Indii, na Šrí Lance a v Austrálii. Fond na koupi „nových Malediv“ by přitom měly naplnit příjmy z turistického ruchu. Prezident uvedený záměr dál objasnil slovy: „Nechceme Maledivy opustit, ale nechceme být ani klimatickými běženci, kteří budou žít desítky let ve stanech.“
Předloni také parlament schválil převratnou změnu ústavy, jež umožňuje cizincům vlastnit půdu: Přinejmenším 70 % rozlohy, o niž mají zájem, však musejí získat zavezením mořského dna – a kromě toho investovat miliardu dolarů do stavebního projektu schváleného parlamentem. Vláda se rovněž zavázala jít příkladem ve snižování emisí skleníkových plynů a do roku 2020 dostat jejich produkci až na nulu. Chce tak nejen ukázat, že je přechod na zelenou energii možný, ale rovněž se vymanit ze závislosti na nepředvídatelných cenách fosilních paliv.
Víc turistů, víc odpadků
Na Maledivách bylo v historii nejdůležitější rybaření, a platilo to ještě relativně nedávno. V 70. letech minulého století ovšem začali mořský ráj objevovat turisté a od roku 1972 vzrostl počet tamních letovisek ze dvou na víc než stovku. Turismus nyní generuje třetinu HDP, a příliv návštěvníků navíc pomohl oživit skomírající tradiční řemesla, jako je tkaní rohoží či výroba lakovaných nádob a kokosových provazů.
Turismus má ovšem i negativní důsledky – především rostoucí množství odpadu. Aktuálně na Maledivy každý rok přijíždí bezmála 1,25 milionu návštěvníků a podle odhadů denně vyprodukují asi 500 tun odpadků. Teprve v posledních letech se tam přitom začíná třídit; a atol Thilafushi, jenž byl před dvěma dekádami přeměněn na skládku, se prý stal toxickou časovanou bombou, odkud do vody uniká olovo či azbest.
Stručné dějiny
O rané historii Malediv víme jen málo. Nejstarší stopy osídlení relativně vyspělé kultury pocházejí přibližně z roku 1500 př. n. l. a podařilo se je objevit na atolu Gaaf Dhaalu. První osadníci tam zřejmě připluli z jižní Indie.
Od legend po sultanát
Podle místní legendy na ostrovech ztroskotal šrílanský princ Koimale se svou ženou a vládl pak coby první maledivský panovník. Část pověsti je možná pravdivá, protože k původnímu obyvatelstvu se mezi 5. a 4. stoletím př. n. l. skutečně přidali mořeplavci ze Šrí Lanky a v té době se tam zformoval buddhistický stát.
Maledivy by mohly být zapomenutým koutem světa, kdyby neležely na křižovatce obchodních cest z Asie a východní Afriky. Proto nadále vstřebávaly jiné etnické vlivy, ale rovněž z obchodu prosperovaly, když se odtud začaly vyvážet mušličky kauri, používané jako platidlo v Africe i v jižní a jihovýchodní Asii. Ve 12. století byly ostrovy islamizovány a roku 1153 tam vznikl sultanát.
Republika na druhý pokus
V 16. století probíhaly vleklé války mezi Maledivami a rádži indického Kannuru. Na patnáct let (1558–1573) ovládli ostrovy Portugalci a pak místní záležitosti nepřímo řídili Nizozemci, kteří po Portugalcích „převzali“ Cejlon. V roce 1796 je však z ostrova u jižních břehů Indie vyhnali Britové a zároveň vyhlásili Maledivy za svůj protektorát. Tento status byl oficiálně zakotven v roce 1887, a maledivský sultán tak přijal nadřazenou moc Britů.
Roku 1953 sultanát nakrátko vystřídala první maledivská republika, ovšem už v následujícím roce byl obnoven a přetrval dalších čtrnáct let. Existoval tedy ještě tři roky poté, co Maledivy získaly plnou samostatnost: Zanikl v listopadu 1968, kdy došlo k vyhlášení republiky.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: zhruba 393 000, prakticky stejně jako Brno; prům. počet dětí: 1,73 na ženu; věková struktura: 21,2 % dětí do 15 let, 4,38 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. mladších 27,8 roku; městské obyv.: 45,5 %; etnické složení: dnes už téměř jednolitá populace, která je směsicí původních obyvatel z jihu Indie, ze Šrí Lanky a Arabů; náboženství: sunnitský islám je oficiálním státním náboženstvím; jazyky: oficiálním jazykem je divehi – vyvinul se zřejmě ze staré sinhálštiny; anglicky mluví vyšší úředníci; obyv. pod hranicí chudoby: 16 %; gramotnost: 99,3 %.
Politika
Typ vlády: republika prezidentského typu; samostatnost: od 26. 7. 1965 (předtím britský protektorát); hlava státu: prezident Abdulla Yameen Abdul Gayoom (od 17. 11. 2013), viceprezident Abdulla Jihad (od 21. 6. 2016), prezident je také šéfem vlády; volby: prezident a viceprezident se volí v přímých volbách na pět let a mohou kandidovat podruhé.
Ekonomika
HDP na hlavu: 15 300 USD (odhad z r. 2016; ČR – 33 200 USD); měna: maledivská rupie (MVR) je volně vázána na americký dolar, 1 USD = cca 15,2 MVR, 1 MVR = cca 1,6 CZK.
Geografie
Rozloha: 298 km², tedy méně než desetina Libereckého kraje; délka pobřeží: 644 km; charakter území: průměrná nadmořská výška je pouze 1,5 m, krajina je všude plochá, pláže pokrývá bílý písek; podnebí: tropické, tj. horké a vlhké; období sucha od listopadu do března, období dešťů mezi červnem a srpnem; min. noční / max. denní teploty (°C) v Malé: celoročně s minimálními pohyby, v noci 25–26,5, ve dne 30–31,5; nejnižší a nejvyšší bod: Indický oceán (0 m) / Villingili na atolu Addu (5,1 m).