Reklama


Masakr v Mnichově: Před 45 lety bylo zavražděno 11 izraelských sportovců

05.09.2017 - Adam Okatý

V kalendářích svítilo úterý 5. září 1972. Letní olympijské hry v Mnichově získaly v ten moment jiný význam. Už to nebyl svátek sportu. Byl to masakr, na který se nikdy nezapomene. Dlouholetý izraelsko-palestinský konflikt získal další rozměr násilí. Teroristé povraždili 11 izraelských sportovců

Masakr pod olympijskými kruhy -<p>Slavnostní nástup izraelských sportovců 26. srpna 1972. Za pár týdnů bude olympioniků o 11 méně.</p>
Masakr pod olympijskými kruhy -

Slavnostní nástup izraelských sportovců 26. srpna 1972. Za pár týdnů bude olympioniků o 11 méně.

Reklama

V srpnu 1972 se pozornost celého světa stočila k Německu, do Mnichova, kde se konaly 20. letní olympijské hry. Měl to být naprostý opak předešlých nacistických her z roku 1936 s tisíci hákovými kříži. Měla to být prezentace země, která se tak diametrálně změnila od olympiády z roku 1936. Jenže − zase umírali Židé… 

Začátkem září 1972 se hry přehouply do druhého týdne. To už byli ve městě i Palestinci, členové teroristické skupiny Černé září. Akce se připravovala dva měsíce a její mozek Abú Daúd ji vypracoval dopodrobna. Vybral dva velitele, zkušené palestinské bojovníky Latífa Afífa, přezdívaného Ísá, a Júsufa Nazzála coby Tonyho. K nim šest mladíků pocházejících z palestinských uprchlických táborů. Zbraně byly dopraveny z Bulharska. Izraelští sportovci si 4. září večer vyrazili do města, najíst se a zkouknout muzikál Šumař na střeše. Do olympijské vesnice se vrátili 30 minut po půlnoci 5. září 1972 a šli spát. 

Po dalších čtyřech hodinách přišel čas. „Od této chvíle jsi mrtev, zabit v boji za palestinskou věc,“ políbí Abú Daúd mladého Ísú. Dvoumetrová zeď olympijské vesnice je nemohla zastavit. Hravě ji přeskočilo osm mužů s bágly napěchovanými útočnými puškami AK-47, pistolemi TT-33 a granáty. Zabezpečení her bylo k smíchu. Němci na ně vymezili jenom dva miliony dolarů. Ísá si nechal udělat náhradní klíče, takže Palestinci vešli do domu na Connolly Strasse 31 bez problémů. Za dveřmi vytáhli zbraně, odjistili a natáhli.

Utíkejte, teroristé!

Lehké škrábání na dveře probudilo čtyřicetiletého Josefa Gutfreunda. Byl to 140kilogramový pořízek a rozhodčí řeckořímského zápasu. Vstal a šel se podívat. Vtom kdosi rozrazil dveře. „Vstávejte, kluci. Utíkejte. Teroristé!“ Celou svou vahou je zastavil. Ale jenom na chvilku. Díky tomu se podařilo jednomu z výpravy utéct. Po pár sekundách ho přemohli. Vrazili do pokojů, kde spali zápasníci a vzpěrači. Ti měli potenciál je zpacifikovat. Nestalo se. Jen dva z nich se rozhodli únoscům postavit – třiatřicetiletý trenér zápasníků Moše Weinberg a dvaatřicetiletý vzpěrač a veterán ze šestidenní války Josef Romano. Oba jsou rozstříleni jako řešeto. Alespoň se podařilo utéct dalšímu. 

Romanovo tělo nechali na očích před devíti rukojmími – pro výstrahu. To Weinbergovo hodili na ulici k nohám ochranky. Krátce po páté hodině ranní dopadly na ulici pro změnu dva listy papíru s požadavky. První: Izrael okamžitě propustí 234 Palestinců ze svých věznic. Druhý: Německo osvobodí dva členy frakce Rudé armády, kteří seděli ve vězení v Německu. „Pokud nebudou všichni volní do 9:00, tak každou hodinu zastřelíme jedno rukojmí!“

Německá strana v 8:45 požádala o prodloužení ultimáta. Ísá souhlasil. Dal jim čas do pravého poledne. Pomalu, příšerně pomalu se vytvořila krizová komise. Němci byli naprosto zaskočeni. V 10:45 neměli ani vyjednávací tým, natož speciální komando!

Čas se krátí

Jedno z přísně dodržovaných pravidel Izraele zní, že se s teroristy za žádných okolností nevyjednává. To potvrdila také tehdejší premiérka Golda Meirová, která vystoupila s prohlášením: „Za žádných okolností Izrael teroristům a jejich vydírání neustoupí!“ Olympionici pravidla země znali. Nejspíš tušili, že to špatně dopadne. Izraelské úřady alespoň nabídly vyslání svého protiteroristického komanda Sajeret Matkal. Jenže federální zákony Německa zakazují jakoukoli vojenskou intervenci zvenčí. 

Mezitím vyjednavači naléhali, že potřebují víc času – opakovaně. Teroristé souhlasili – taky opakovaně. A tak se z původních 9:00 stalo 13:00, pak 15:00, i 17:00. Mnichov v té době už o únosu věděl, věděl to celý svět. Televizní štáby z něj udělaly senzaci.

Odpoledne si Palestinci vyžádali letadlo, rovněž helikoptéru a autobus. Zatímco drželi izraelské rukojmí, ostatní sportovci dál závodili! Až 12 hodin po útoku nátlak veřejnosti organizátory donutil hry přerušit. Stalo se to poprvé v moderních dějinách!

Po 22. hodině únosci přešli s rukojmími do autobusu. Po 200 metrech vyskočili do připravených helikoptér. Těmi odletěli na vojenské letiště ve Fürstenfeldbrucku. Přistáli v čase 22:36. Tam už čekal Boeing 727. A taky pět odstřelovačů. Bohužel nešlo o úplnou špičku německých sil, navíc jich bylo po čertech málo! Tony a Ísá šli zkontrolovat letadlo, zbylých šest teroristů hlídalo Izraelce. 

Masakr a 17 mrtvých

Po čtyřech minutách, ve 22:40, se Tony a Ísá vraceli zpět. V ten moment odstřelovači dostali rozkaz k palbě. Kulky vyřadily jeden cíl, zbývalo jich ještě sedm. Únosci se schovali za helikoptérami a raději rozstříleli všechny světlomety. Letiště pohltila tma. Střelba po chvíli utichla. Nastala patová situace. To se změnilo před půlnocí. Na plochu vjelo sedm obrněných vozů. Ve stejném okamžiku někdo z teroristů hodil granát do jedné z helikoptér. Ohlušující výbuch a světlo sežehlo čtyři rukojmí. Palestinci pak pokropili hromadnou salvou druhý stroj s pěti Izraelci! Oheň ozářil cíle. Kulky se zarývaly do těl. Z únosců zůstali už jenom čtyři. Mezi nimi i Tony, který se pokusil utéct. Dostali ho na parkovišti. Naživu zbyli tři, ty zásahovka zpacifikovala… 

Sdělovací prostředky nejdřív daly světu naději, že „všechna rukojmí jsou v pořádku“. Až pak stanice ABC šokovala: „Naše nejhorší obavy se dnes večer naplnily. Teď jsme se dozvěděli, že bylo zabito všech 11 rukojmí.“ Vedle trenérů WeinbergaRomana zabili Palestinci taky dva vzpěrače Davida Bergera (28) a Zeeva Friedmana (28). Pak dva zápasníky Eliezera Halfina (24) s Markem Slavinem (18). Trenéra atletů Amicura Šapira (40 let), šermířů Andreje Spitzera (27) a střelby Kehata Šorra (53). Nakonec rozhodčího vzpírání Jakova Springera (50) a už zmíněného 140kilogramového Josefa Gutfreunda. Při přestřelce padl také německý policista a pět únosců. 

Události z letní olympiády v Mnichově změnily svět patrně více, než si lidé uvědomovali, a to hlavně na poli bezpečnosti a v boji s terorismem. Tehdy v Německu bylo snad všechno špatně. Narychlo sestavené zásahové komando, malý počet špatně vycvičených odstřelovačů, slabé reflektory na letišti, mizerná bezpečnostní opatření – to vše se už nikdy neopakovalo. Jakákoli další (nejen sportovní) událost už měla přísná bezpečnostní opatření. Jako přímý důsledek incidentu na hrách v Mnichově vznikla krátce nato německá protiteroristická jednotka GSG-9. Při jejím budování pomáhaly také izraelské jednotky Sajeret Matkal. Pod křídly FBI vznikla dokonce speciální pracovní skupina zabývající se terorismem. 

  • Zdroj textu: 100+1 Speciál: Přelomové události 20. století
  • Zdroj fotografií: munich11.com; focusonjerusalem.com; loc.gov; conservativeforchange.com; princesspana.blogspot.com; wikipedia.org; memstory.memory-life.com; thinkstockphotos.com

Reklama

Další články

Reklama

Reklama

Aktuální články

Optofobie

Většina z nás každý den ráno po probuzení celkem bez problémů otevře oči. Pokud však trpíte optofobií, pak ve vás právě zvednutí víček a pohlédnutí na okolí vyvolává nefalšovaný děs. Porucha obvykle propuká poté, co člověk spatří něco velmi traumatizujícího – například přítele při aktu nevěry či smrt matky. Před svým strachem se optofobici uzavírají do temných místností bez výzdoby a dalších rozptylujících prvků. Musejí-li však čelit pohledu, který nedokážou snést, nastává u nich panika a úzkostné stavy. 

Zajímavosti

Za barvu jezírka Cracker Lake jsou odpovědné ledovce. Při odtávání je z nich do jezera odplavován jemný kamenný prach. Odraz světla od těchto mikroskopických částeček vytváří dojem tyrkysově modré barvy.

Příroda

Irští rebelové ochotně využili možnosti, jak zpochybnit vládu Jindřicha VII., a udělali si z Lamberta Simnela svého „jediného legitimního krále“. Eduard Plantagenet (vpravo), 17. hrabě z Warwicku, se dostal coby člen poražených Yorků do towerského vězení v pouhých deseti letech. Zemřel v něm o 14 let později.

Historie

Snímek pořízený letos v roce 2017 sondou Cassini zachycuje zkracující se stíny, jež planeta vrhá na své prstence. Tehdy, v době Saturnova letního slunovratu, dopadají pouze na zcela vnitřní prstence

Vesmír
Zajímavosti

Vylepšený robotický požárník WALK-MAN s hasicím přístrojem

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907