Reklama


Medvědí město: Švýcarská metropole Bern

08.10.2013 - Bohdana Rambousková

Kvůli mimořádně vysokým cenám Švýcarsko nepatří mezi oblíbené cíle turistů. Ve stínu mnohem slavnějších center jako Ženeva nebo Curych je jeho metropole Bern téměř zapomenutá. Přesto nabízí neobvyklé kouzlo

Bern se nachází v ostrém zákrutu řeky Aare, nejdelší řeky Švýcarska, která přitéká přímo z alpského ledovce. Je však docela teplá a v létě láká plavce až dvaceti stupni.
Proud Aare je opravdu silný. Plavec, který do něj skočí, se jím „sveze“ jako na tobogánu a snadno dosáhne rychlosti až dvou metrů za sekundu. To už je pěkná síla, kterou člověk musí umět správně využít a rozhodně se s ní nesnažit bojovat. V letních měsících, kdy je i v horském Švýcarsku vedro, se však do osvěžujícího proudu Aare vrhají stovky obyvatel hlavního města. Nejoblíbenější částí říční skluzavky je úsek začínající u zoologické zahrady a sahající po proudu až  k veřejnému koupališti Marzili, nacházejícímu se v centru města pod budovou švýcarského Parlamentu.

Všudypřítomní medvědi

Město bylo založeno v roce 1191 a v jeho centru žije v současnosti asi 130 tisíc obyvatel. Berňané sypou z rukávu celou řadu teorií o tom, jak jejich metropole přišla ke svému jménu. Zatímco turistovi se zdá jasná souvislost s německým slovem medvěd (bär), místní to rozhodně nevidí tak jednoznačně. Jako by se spojení s medvědem snažili vyhnout. A tak slyšíme vysvětlení, že švýcarský Bern je pojmenován po italských Benátkách, neboť tak znělo jejich jméno v němčině raného středověku. Ale stejně tak může mít Bern keltské kořeny, anebo být prostě zkratkou jména svého zakladatele Berchtolda V., vévody z Zähringenu. Nám turistům však nejsympatičtěji zní příběh o tom, jak se otec zakladatel rozhodl město pojmenovat po prvním zvířeti, které zastřelí v okolních lesích. Docela štěstí, že to byl právě medvěd.

Medvědí příkop (Bärengraben) se nachází na břehu řeky Aare u mostu Nydeggbrücke. Nyní tu žije medvědí rodina s dvěma dovádivými teenagery, kteří šli občas tátovi bručounovi tak na nervy, až musel být starý medvěd od zbytku skupinky oddělen. Turisté si medvědy mohou vyfotit, anebo si koupit tisíce suvenýrů s medvědí rodinkou v oficiálním obchodě Bärengraben. Tím však bernské medvědí šílenství teprve začíná.

Po drátě elektrického vedení u zastávky tramvaje Bärengraben jezdí postava medvěda na jednokolce. Ve městě najdete celou řadu soch medvědů. Můžete si koupit pravou švýcarskou čokoládu ve tvaru medvědích figurek. Medvědí kýč najdete na každém kroku. A pak vám Bernští budou tvrdit, že název jejich města je odvozen z keltštiny...

Červené muškáty a tajemné sklepy

Zářijové počasí láká k procházkám starým Bernem, který je od roku 1983 zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO. Historické centrum je malé, vecpané do dramatického zákrutu řeky Aare, která se svým silným proudem poskytovala přirozenou obranu proti nepřátelům hned ze tří stran.  

Centrum Bernu přináší přehlídku tradiční švýcarské architektury s barevnými okenicemi, dřevěnými verandami, truhlíky s červenými muškáty a vysokými komíny, které celou horskou zimu dýmají do nebe. Chodníky na hlavních třídách vedou podloubími, kde se člověk krytý před deštěm či sněhem může procházet a obdivovat výkladní skříně nesčetných krámků. Přesto i když vstoupíte do silnice, abyste měli lepší výhled na fasády domů, ohleduplní švýcarští řidiči ani nezatroubí a prostě klidně počkají, až jim zase ustoupíte z cesty.

Ze silnice se také vchází do hlubokých sklepů, které před domy ústí vchodem s naklopenými dvoukřídlými vraty. Dnes už se v podzemí neskladují zásoby, a tak byly sklepní prostory proměněny v romantické butiky, vinotéky nebo restaurace. Když si po jídle chcete zajít na záchod, obvykle vás kamenné točité schodiště dovede kamsi do hlubokého sklepení domu, do útrob podzemního Bernu.

Kašna, která požírá malé děti

Ale zůstaňme raději na povrchu. Ulice starého Bernu zdobí desítky veřejných kašen, z nichž jedenáct korunují barevné renesanční sochy. Tyto kašny byly postaveny v 16. století, kdy se Bern stal významným městským státem. Autorem většiny z nich je slavný bernský mistr Hans Gieng (1525-1562). Kašny jsou nezřídka umístěny přímo uprostřed silnice a auta je objíždějí z obou stran.

Nejznámější z těchto kašen je bezesporu Kindlifresserbrunnen, což v překladu ze švýcarské němčiny znamená „Kašna požírače malých dětí“. Její ústřední postavou je skřet, který si cpe do huby nahé novorozeně. V druhé ruce drží pytel s dalšími dětmi. Význam tohoto námětu zůstává zahalen tajemstvím. Jeden výklad říká, že se podle špičaté čapky jedná o Žida, který dle starých pověr sbírá malé děti, aby jejich krev použil při náboženských rituálech. Jiný pohled v postavě vidí antického boha Krona, otce bájného Dia, anebo prostě jen masopustní figuru. Zajímavou intepretaci nám sdělil zaměstnanec bernského Přírodovědného muzea: požírač se prý vyčítavě dívá směrem k dnešnímu Kasínu stojícímu na okraji hlubokého údolí s řekou Aare, kde dříve býval ženský klášter. Padlé jeptišky sem údajně přicházely porodit a těchto nechtěných dětí se zbavovaly svržením dolů do řeky. Ať už se nám kašna Kindlifresserbrunnen na náměstí Kornhausplatz snaží sdělit cokoli, dodnes prý bernští rodiče straší své neposlušné potomky tím, že si pro ně přijde požírač dětí.

Ráj čokolády a sýrů

Při procházení Bernem člověku vyhládne. Kvůli astronomickým cenám si člověk kavárny a restaurace asi neužije tak, jak by si přál. Existují ale věci, které si v Bernu musíte dopřát bez ohledu na stav vaší peněženky. Jedním z nich je pravá švýcarská čokoláda. Bern je kolébkou známé čokolády Toblerone, kterou zde v roce 1906 poprvé připravil Theodor Tobler se svým spolupracovníkem Emilem Baumanem za použití mléčné čokolády, nugátu, mandlí a medu. Charakteristický trojúhelníkový tvar prý Toblerone dostala podle hory Matterhorn ve švýcarských Alpách.

Ve specilizovaných čokoládových obchodech zapomeňte na tabulkovou čokoládu balenou v obalech s kýčovitými fotografiemi alpské přírody. Čokoláda se tu prodává čerstvě připravená, ve velkých nebalených plátech. Až se v takovém čokoládovém království vzpamatujete z počátečních mdlob, můžete si nechat dle vlastního výběru namíchat balíček úlomků různých čokolád od brazilského kakaa přes přes jemnou jahodovou až po zvláštní kreace například s černým čajem. A nezapomeňte pozornost věnovat i vedlejšímu pultu, kde jsou vystaveny desítky druhů ručně dělaných čokoládových bonbonů. Kdo říkal, že pralinky musí být z Belgie?

Dle švýcarského zvyku nekončí hostina sladkým dezertem, nýbrž talířem sýrů podávaným se sklenkou vína. A tak také návštěvník Bernu musí po několika čokolateriích nezbytně zavítat do obchodu se sýry, aby si osvěžil chuť i čich. Adresu nejlepších sýráren není potřeba uvádět. Obvykle je ucítíte už z velké dálky. Roztomilé dárečky v podobě bernské medvědí rodinky jsou sice fajn, ale čokolaterie a sýrárna zůstávají jednoznačně místy, kde v Bernu pořídit ty nejlepší suvenýry.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Bohdana Rambousková, Shutterstock

Reklama



Reklama

Aktuální články

Význam utajení si uvědomoval již římský vládce Gaius Julius Caesar, který psal šifrované zprávy z bojiště.

Zajímavosti

Císař Rudolf II. podepsal v roce 1609 dokument, který do značné míry zrovnoprávňoval katolíky, luterány a kalvinisty.

Historie

Korýši skýtají jednoznačně nejčerstvější maso, jaké se vám může na talíři ocitnout. Důvod je prostý. Do vroucího vývaru se vkládají živí.

Revue

SpaceShipTwo VSS Unity na novém testovacím letu jako kluzák

Vesmír
Válka

Zalesněné skály v Číně

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907