Reklama


Může mít černá díra někdy „dost“, tedy že bude plně nasycena?

05.12.2015 - Michal Švanda

Existuje několik typů černých děr, od předpokládaných primordinálních – tedy těch, které vznikly už záhy po zrodu vesmíru – přes zkolabované zbytky velmi hmotných hvězd až po černé veledíry v centrech galaxií. Všechny tyto objekty pak mají společného jmenovatele: pokud se v jejich bezprostředním okolí nachází látka, padá na černou díru a nenávratně v ní mizí. 

V případě osamocených černých děr je možné vypočítat poloměr poslední stabilní orbity, tj. kritickou vzdálenost rozhodující o tom, zda bude testovací částice (hvězda, planetka, zrnko prachu nebo molekula plynu) stabilně obíhat kolem černé díry podobně jako planety kolem Slunce, nebo bude pohlcena. S nárůstem hmotnosti černé díry se pak poloměr poslední stabilní orbity zvětšuje. 

Žádná černá díra se však nikdy zcela nenasytí. Začne hladovět jedině v případě, že z jejího bezprostředního okolí zmizí veškerý materiál. Pokud se ovšem v budoucnu opět nějaký objeví, nenasytný chřtán se znovu otevře a černá díra bude pokračovat v hostině.

  • Zdroj textu: Tajemství vesmíru 4/2015
  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama



Reklama

Aktuální články

Význam utajení si uvědomoval již římský vládce Gaius Julius Caesar, který psal šifrované zprávy z bojiště.

Zajímavosti

Císař Rudolf II. podepsal v roce 1609 dokument, který do značné míry zrovnoprávňoval katolíky, luterány a kalvinisty.

Historie

Korýši skýtají jednoznačně nejčerstvější maso, jaké se vám může na talíři ocitnout. Důvod je prostý. Do vroucího vývaru se vkládají živí.

Revue

SpaceShipTwo VSS Unity na novém testovacím letu jako kluzák

Vesmír
Válka

Zalesněné skály v Číně

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907