Reklama


Myším embryím s lidskou sekvencí DNA narostl větší mozek

20.02.2015 - Stanislav Mihulka

Máme skoro úplně stejné geny jako šimpanzi, naše mozky jsou ale o hodně větší. Zajímavou odpověď nabízejí experimenty s myšími embryi.

Šimpanzi sice mají velký mozek, ten náš se ale během pár milionů let evoluce ještě výrazně zvětšil. Naše geny jsou s těmi šimpanzími prakticky shodné a tak je jasné, že za větším lidským mozkem budou stát jen relativně nenápadné změny v DNA.

Vědci Dukeho univerzity měli geniální nápad, jak v lidském genomu odhalit klíčové sekvence odpovědné za veliký mozek. Vytipovali si celkem 106 sekvencí, které souvisejí s mozkem a zároveň se liší mezi lidmi a šimpanzi, a pak vpíchli jejich lidskou a šimpanzí variantu do myších embryí. Jejich snažení nakonec přineslo ovoce.

Malý rozdíl s dramatickými důsledky

Objevili sekvenci HARE5, což není gen, ale zesilovač, čili enhancer, regulační sekvence v genomu, která pravděpodobně ovládá funkci genu Frizzled 8. Tento gen přitom hraje významnou roli při vývoji mozku. Myší embrya, do kterých vpíchli lidskou variantu sekvence HARE5, měla o 12 procent větší mozek, nežli embrya se šimpanzí variantou sekvence HARE5.

Lidská a šimpanzí verze sekvence HARE5 se liší jenom v 16 písmenech. Má to ale dramatické důsledky. Na myších embryích s lidskou sekvencí HARE5 to je vidět na první pohled. Původ výjimečně velikého lidského mozku je teď jasnější a taky se možná dozvíme víc o rozmanitých onemocněních mozku, od autismu až po Alzheimerovu chorobu.

  • Zdroj textu: Duke University, Current Biology
  • Zdroj fotografií: Silver lab, Duke University

Reklama



Reklama

Aktuální články

Celkový pohled na město u soutoku řek Aragvi a Kura.

Cestování

I tato první dáma levné módy byla narozena ve znamení Lva, stejně jako módní návrhářka Coco Chanel

Historie

Sedmačtyřicetiletý Brit nosil v plicích hračku, kterou vdechl když mu bylo sedm.

Revue

Lidé by mohli osídlit Mars ve vertikálních lesních městech

Vesmír

Němci zanechali ve Finsku značné množství min, se kterými si museli finští ženisté poradit

Válka

Bolest hlavy může být zničující. Nově by pacientům mohl pomoci halucinogenní ketamin

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907