Reklama


Na výletě u Bratislavy: Klidný krok Devínské Kobyly

16.08.2017 - redakce Přírody

V Bratislavě není mnoho míst, kam by člověk mohl „vyběhnout“, aby si odpočinul a psychicky načerpal z harmonického přírodního bohatství. Mezi těch pár lokalit, které takovou možnost poskytují, bezesporu patří vrch Devínska Kobyla a s ním bezprostředně související okolí

Písečný hrad - Sandberg – pro některé okno do minulosti, pro jiné závan moře a dobrodružství
Písečný hrad - Sandberg – pro některé okno do minulosti, pro jiné závan moře a dobrodružství

Devínska Kobyla se nachází nad soutokem velkých řek Moravy a Dunaje. Vrch byl svědkem mnoha historických událostí – již před 7 000 let byla tato oblast osídlena a později byl na strategickém místě postaven bájemi opředený hrad Devín, z něhož zůstaly bohužel dnes už jen ruiny. My si ale budeme více všímat přírodní historie, terá je z geologického hlediska velmi pestrá.

Vrchol Písečného ostrova

Pod pozůstatky Devína dnes můžete najít krystalické břidlice, křemence, dolomity, vápence, brekcie, písky, pískovce, štěrky či spraše. Geologové tuto oblast výstižně nazvali „muzeum pod širým nebem“. Zřejmě nejpozoruhodnější částí Devínské Kobyly je Sandberg (Pískový vrch), kde se nacházejí vápence, pískovce a písek.

TIP: Vnitrozemská delta Dunaje aneb Zanikající vodní svět u Bratislavy

Sandberg byl v období před 14–16 miliony let čtyřikrát zalit mořem. Vrchol Devínské Kobyly (514 m n. m.) vyčníval jen jako malý ostrůvek, moře bylo příjemně teplé a v něm existoval bohatý život. Kolem bylo množství měkkýšů, ježovek či korálů, plavali tu žraloci, ryby i velryby. Nejprve bylo moře slané, postupně se vyslazovalo a měnila se i skladba živočišných druhů v něm. Ty, které uhynuly, klesly na dno a časem je zakryly vrstvy písku.

Nájezdy na „Pískový hrad“

V 18. století se na Sandbergu začal těžit písek. Díky těžbě zde byly nalezeny četné zbytky živočichů. Těžba byla naštěstí později zastavena a místu se začali věnovat paleontologové. Ti našli množství zkamenělých kostí – pozůstatky různých druhů žraloků, několika druhů kostnatých ryb, želv, tuleňů, množství plžů i mlžů, korálů, několik druhů savců a více druhů rostlin. Dohromady šlo o zhruba 300 druhů rostlin a živočichů.

Ani dnes není na Písečném vrchu problém najít zkamenělou lasturu měkkýšů, vzácněji žraločí zub. Na velkých odvalených vápencových balvanech jsou k vidění neporušené ulity či lastury, které se nabízejí se na obdiv každému kolemjdoucímu.
Bohužel je tato krásná lokalita ničena lidmi. „Pískový hrad“ se pod náporem lidí, kteří nerespektují nejvyšší stupeň ochrany této oblasti, postupně rozpadá.
Jedinečnost tohoto území ovšem nespočívá jen v bohaté přírodní minulosti. Jižně a jihovýchodně situované svahy, které jsou vystaveny pálícímu slunci, dnes na mnoha odlesněných místech se stepním charakterem vytvářejí ideální podmínky pro výskyt vzácné flóry. Asi hodinová procházka z Devínské Nové Vsi do Devína poskytne příjemný botanický zážitek. Vyplatí se nespěchat, vychutnávat si každý okamžik, pohyb, či pučící nebo rozkvetlý květ.

Rozkvetlá louka a kamenné peníze

Když vycházku začnete v Devínské Nové Vsi, vyběhnete malý kopeček a zanecháte za sebou domy a zahrady, ocitnete se před „pískovým hradem“. Na Sandbergu budete mít krásný výhled na Vídeňskou pánev – lužní lesy, barevná pole, Hundsheimské a Hainburské kopce, hradní Devínske bralo (skalisko), řeku Moravu a klikatící se Dunaj. Za dobrého počasí jsou někdy vidět i Rakouské Alpy. Na jaře se k tomu můžete posadit na rozkvetlou louku plnou hlaváčku jarního (Adonis vernalis). Tyto žluté kvítky v člověku probouzejí chuť se z plných plic nadechnout a těšit se ze života. Mezi rozsypanými žlutými hlavičkami se k sobě tisknou nízké kosatce (Iris pumila) v žlutém nebo fialovém šatu. Když chvíli počkáte, budete odměněni pohledem na čápy, kteří nedaleko každoročně hnízdí. V blízkém rakouském Marcheggu mají tito černobílí opeřenci obrovskou hnízdní kolonii. Když kolem pískového vrchu projdete dál, spatříte v jiné pískové stěně vlhy pestré (Merops apiaster), říká se jim také „slovenský papoušek“, jak rychle poletují do hnízd vyvrtaných do stěn.

O pár metrů dál jsou z vrchní části bývalého lomu skutáleny vápencové balvany. Velmi oblíbené jsou zejména mezi dětmi, které po nich lezou a objevují své „dobrodružné já“. Mnohé z těchto kamenů v sobě skrývají otisky měkkýšů a najdete zde ve velkém množství numulitů – jednobuněčných organizmů z třetihor, které vypadají jako drobné kamenné penízky.

Květinová záplava

Procházka pokračuje krátkými úseky lesa, jenž se střídá se stepními stráněmi, kde se z chráněných druhů vyskytuje sinokvět měkký (Jurinea mollis), kavyl Ivanův (Stipa pennata), tromín prorostlý (Smyrnium perfoliatum), hvozdík Lumnitzerův (Dianthus lumnitzeri), barvínek bylinný (Vinca herbacea) či modřence. V lesních částech převládá sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), jaterník podléška (Hepatica nobilis), prvosenka vyšší (Primula elatior), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), ...

Když projedete borový hájek, zavřete oči a pořádně se nadechnete, budete mít pocit, že se na Devínskou Kobylu vrátilo moře – cítíte vůni borovic, pod nohama písek a sluneční paprsky dodávají tu pravou atmosféru. Před vámi se otevře bývalý vápencový kamenolom Waitov lom. Dnes je to místo odpočinku a především lokalita, kde se vyskytují vzácné orchideje – prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač vojenský (Orchis militaris) nebo jazýčkovec jadranský (Himantoglossum adriaticum).

Nad hlavami se svým „kikikiki“ ozývá poštolka obecná (Falco tinnunculus) a místo na hnízdění zde našli i zedníček skalní (Tichodroma muraria) nebo kavka tmavá (Corvus monedula). To jste už v polovině procházky a před sebou máte stepní stráně porostlé zejména konikleci. Roste zde koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) a koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemika). Když louky odkvétají, jsou pokryty huňatými hlavičkami těchto květů. V této části se vyskytuje i výrazně vonící třemdava bílá (Dictamnus albus).

Proměnlivé návraty

Pokud půjdete na procházku ráno, máte větší šanci spatřit vyhřívající se ještěrky zelené (Lacerta viridis), nebo se kousek před vámi přeplazí napříč chodníkem užovka stromová (Zamenis longissimus). Téměř vždy uvidíte hovnivály s typickými kuličkami trusu nebo jedovaté majky fialové (Meloe violaceus).

V závěrečné části výletu je pěkný výhled na hrad Devín i na soutok řek, který je již prakticky na dosah. Doléhá sem už i hluk z města. Naposledy se ještě můžete pokochat různobarevnými kvítky, poté seběhnete kolem zahrad a jste zpátky v civilizaci. Možná trochu unavení, ale uvolnění a s úsměvem na tváři.

Nelze se divit, že Sandberg a jeho okolí jsou oblíbeným místem Bratislavanů. Příležitostný návštěvník z těchto končin odchází stejně okouzlen jako ten, který se sem opakovaně vrací. Tento kousek země se vám nikdy neomrzí, protože každá návštěva je jiná. Roční období, počasí, svítání, sluneční poledne, zapadající slunce, hvězdy objevující se na obloze – to vše zanechá stopy v obraze, který si odnášíte v srdci s sebou.


Rady do batohu

Nenechte si ujít
Na svahy a pro turisty označený vrchol se dá z Devína dostat po červené turistické značce, z Devínské Nové Vsi po žluté, modré nebo zelené značce.

Kolem Sandbergu vede naučná stezka s tabulemi, které informují o historii, geologii, paleontologii, flóře a fauně. Oboustranná stezka Devín – Devínska Nová Ves se dá využít i jen jako příjemná procházka s krásnými výhledy.

Na území NPR Devínska Kobyla je kromě Sandbergu množství dalších přírodních zajímavostí – Biele Skály, Psí Díry, Štokeravská vápenka, Fialkovo údolí nebo devínska lesostep.

Nad soutokem řek Dunaje a Moravy se vypíná zřícenina hradu Devín, jehož historie sahá do období Velkomoravské říše.

Pod zříceninou je pomník připomínající krutost minulého režimu.

Před vstupem do Devína (od Devínske Nové Vsi) se nad cestou ve starém kamenolomu nachází geologické muzeum.

V letní sezóně se můžete vydat i na výlet lodí z Devína do Hainburgu.

Pro cyklisty je podél řeky Morava vybudována v délce 85 km cyklostezka Devín – Moravský sv. Ján.

V literatuře
Obecné i konkrétní informace o této lokalitě lze získat v brožurce Potulky Devínskou Kobylou, kterou vydalo Ekocentrum Daphne v roce 2002.
Pro orientaci v této oblasti poslouží mapa Malé Karpaty-Bratislava (č. 127), v měřítku 1: 50 000.

Geologické zajímavosti tohoto ale i jiných území na Slovensku nabízí kniha Marie Bizubovej Kameny z roku 2008.

  • Zdroj textu: Lucie Tahotná
  • Zdroj fotografií: Lucie Tahotná

Reklama



Reklama

Aktuální články

Vizualizace zachycuje první známou mezihvězdnou planetku `Oumuamua. Získaná měření naznačují, že `Oumuamua je nejspíš husté, pravděpodobně kamenné nebo dokonce kovové 400 metrů dlouhé těleso, jeho povrch má temně červenou barvu a není pokryt ledem.

Vesmír

Pennsylvania Avenue, Washington (1900 a 2013)

Zajímavosti

Snímek z prosince 1969 zachycuje Mansona během eskorty k předběžnému slyšení u soudu.

Revue

Po elektrických automobilech přicházejí na řadu elektrické náklaďáky

Věda

Obsluha 40mm kanonu Bofors vyhlíží v létě 1944 v Normandii letouny nepřítele

Válka

Vlky, kteří dřív ohrožovali dobytek, lovci v Yellowstonském parku zcela vyhubili – načež došlo k výrazným výkyvům v ekosystému.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907