Reklama


New Horizons letí k Plutu: Cesta na konec Sluneční soustavy

29.05.2014 - Tomáš Přibyl

Trpasličí planeta Pluto je v mnoha ohledech výjimečným tělesem. A nutno podotknout, že zároveň i neznámým. To se ale již příští rok změní. Na cestě k ní je totiž sonda New Horizons

Pluto setrvávalo dlouhé roky mimo hlavní proud zájmu kosmického průzkumu. Nejvíce za to mohla velká vzdálenost, která jej od nás dělí – průměrně 40 AU (astronomických jednotek; 1 AU = střední vzdálenost Země od Slunce). Svou roli ovšem sehrály i technické aspekty, jako byla nízká spolehlivost elektroniky nebo potíže s komunikací na obrovské vzdálenosti. V době, kdy ležely hranice našich možností zhruba mezi Venuší a Marsem, bylo i pouhé snění o cestě k Plutu značně naivní.

Cesta dlouhá devět let

Nakonec se ale k Plutu družici vyslat podařilo. Sonda New Horizons odstartovala z mysu Canaveral 19. ledna 2006. Má tvar 0,7 m silného trojúhelníku s délkou strany 2 m, s radioizotopovým generátorem připojeným na jedné straně. Na horní podstavě je připevněna parabolická anténa o průměru 2,5 m, která je schopna od Pluta komunikovat v pásmu X rychlostí 768 bitů za sekundu (na Zemi je v takovém případě nutné použít síť 70m antén DSN). Energii sondě dodává generátor, který měl v okamžiku startu výkon 228 W a při průletu bude mít kolem Pluta 174 W.

Sonda používá hydrazinové palivo. Celkem je na palubě šestnáct korekčních motorů (čtyři s tahem po 4,4 N a dvanáct s tahem po 0,8 N), které mají možnost změnit celkovou rychlost sondy až o 290 m/s. Stanice může být stabilizována tříosým způsobem (typicky při krátkodobých průletech) nebo rotací (při dlouhých přeletech).

Do neznámého světa

Hlavním cílem mise New Horizons je charakterizovat globální geologii a morfologii Pluta a Charonu a také dalších čtyř nedávno objevených měsíců, Nix, Hydra, Kerberos (S/2011 P1) a Styx (S/2012 P2). Zajímavostí je, že dva byly objeveny až po startu sondy.

Družice má dále zmapovat jejich povrchovou strukturu a prozkoumat atmosféru Pluta i její vlastnosti. K dalším cílům pak patří studium proměnlivosti atmosféry a povrchu Pluta v čase, snímkování a mapování vybraných oblastí ve vysokém rozlišení, studium horních vrstev atmosféry trpasličí planety, její magnetosféry i ionosféry, pátrání po atmosféře Charonu a hledání dalších měsíců nebo prstenců.

Kromě toho proletěla sonda New Horizons v červnu 2006 kolem asteroidu 2002 JF56 (ve vzdálenosti 102 tisíc kilometrů – asteroid má však průměr jen 2,5 km) a v únoru 2007 kolem planety Jupiter ve vzdálenosti 2,3 milionu kilometrů od povrchu rychlostí 21 km/s.

Pluto se blíží

Vlastní setkání s Plutem začne pro sondu šest měsíců před okamžikem největšího přiblížení. To by mělo být provedeno ve vzdálenosti 12 500 km od povrchu (Pluto má průměr 2 274 km) a třináct minut nato má automat minout také Charon, a to ve vzdálenosti 29 473 km. Snímky vybraných oblastí budou pořízeny s maximálním rozlišením 25 m/pixel, globální (barevná) mapa planety má mít rozlišení 1,6 km/pixel.

Tento plán se ale ještě může změnit. Vliv na něj mohou mít třeba případné objevy dalších měsíců, stejně jako varování vědců, že v okolí Pluta je mnohem více prašných částic, než jsme předpokládali. Přitom i střet se zrníčkem prachu by měl pro sondu prolétající rychlostí 13,78 km/s fatální následky. Času je zatím dost: rozhodnout se musí deset dní před nejbližším průletem, který se uskuteční 14. července 2015.

A kam dál?

Ani poté by sonda New Horizons neměla skončit na pomyslném „kosmickém vrakovišti“. Pokud to její technický stav a zásoby pohonných látek dovolí (rozpočítány jsou do roku 2020), mohla by zamířit k jednomu či dvěma tělesům v Kuiperově pásu. Protože jde o poměrně malá tělesa (30–60 km), jež jsou navíc kvůli ohromné vzdálenosti od Slunce špatně pozorovatelná, nebyl cíl zatím vybrán (a dost možná ani objeven).

Nedávno se začalo hovořit o možnosti průletu kolem blíže neupřesněného tělesa už v lednu 2015: tedy půl roku před návštěvou Pluta. Na jedné straně by mohlo jít o generální zkoušku přístrojů, na straně druhé je ovšem otázkou, zda bude chtít NASA riskovat poškození či zničení sondy u neprozkoumaného objektu dřív, než splní hlavní úkol své mise.

  • Zdroj textu: Tajemství vesmíru 12/2012
  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama



Reklama

Aktuální články

V Perugii můžete projít etruskou bránou starou více než dva tisíce let.

Zajímavosti

Mamograf je speciální rentgen pro diagnostiku rakoviny prsu

Věda

Ukrajinský voják pózuje s útočnou puškou AK-74 kdesi na východní Ukrajině

Válka
Zajímavosti

Neutrinový „snímek“ Slunce pořízený detektorem Super-Kamiokande vznikl v noci, tedy „skrz Zemi“. Zachycuje v podstatě pouze horké sluneční jádro

Vesmír

Rychlostní rekord v hodnotě téměř 126 km/h padl na stěně smrti loni

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907