Reklama


Nezdary a selhání v roce 2014: Galileo na špatné oběžné dráze (část 4.)

28.02.2015 - Michael Voplatka

Raketa Sojuz vlivem špatné konstrukce stupně Fregat vynesla evropské navigační družice na nižší oběžnou dráhu. Družice ale jsou alespoň částečně funkční

Evropská unie spolu s Evropskou kosmickou agenturou už delší dobu plánují výstavbu vlastního navigačního systému Galileo. Po dvou prototypech a čtyřech testovacích družicích se v minulém roce naplno začalo s budováním sítě téměř tří desítek satelitů, z nichž má celý systém sestávat. Loni v srpnu společně odstartovaly pátá a šestá operační družice na raketě Sojuz ST z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Nejprve vše probíhalo hladce, ale po krátkém pozorování se zjistilo, že satelity skončily na špatné oběžné dráze.


Seriál Nezdary a selhání v roce 2014:


Obíhají níže

Navigační družice Galileo pracují na kruhové orbitě ve výšce 23 000 km nad zemským povrchem a s 55° sklonem k rovníku. Nové dva přírůstky však kroužily po eliptické dráze s parametry 13 700 × 25 900 km a se sklonem 49,7°. Zdálo se, že jsou ztraceny, ačkoliv se nacházely v perfektním technickém stavu a všechny jejich systémy fungovaly. Na zmíněné orbitě totiž nemohly řádně pracovat a neměly dostatek paliva na její úpravu, což platilo hlavně o změně sklonu, jež představuje energeticky velice náročný manévr.

Vyšetřování odhalilo příčinu v horním raketovém stupni Fregat. Zjistilo se, že neexistuje žádná výrobní dokumentace nařizující umístění palivového potrubí, a každý Fregat byl tudíž jedinečný. Palivové potrubí se tentokrát nacházelo příliš blízko potrubí se superchladným heliem, jež se používá k tlakování palivové soustavy. Pokud by Fregat prováděl kratší zážehy, ničemu by to nevadilo. Ovšem hydrazin využívaný při orientaci kvůli dlouhému zážehu zamrzl a celá sestava ztratila stabilitu.

Částečně funkční

Ani tento neúspěch však nakonec nebyl tak fatální. Družice mírně pozmění svou dráhu, aby dosáhly periodicity průletů nad jedním místem na zemském povrchu každých dvacet dní. U ostatních zařízení Galileo činí perioda deset dní, a uvedenou změnou se tedy synchronizují. K úpravě dráhy dojde díky patnácti samostatným manévrům, které nejdříve provede jedna družice a v případě úspěchu i její dvojče. Satelity tak nakonec celé navigační síti přece jen pomohou.

  • Zdroj textu: Tajemství vesmíru 2/2015
  • Zdroj fotografií: ESA

Reklama



Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Paříž je pojmenovaná podle keltského kmene známého jako Parisii. Nejstarší osídlení se datuje do roku 4200 př. n. l.

Cestování

Konopí stále častěji nachází uplatnění v medicíně

Věda

Odvedl krysař děti na Moravu?

Historie

Nejnovější test motoru pro nosnou raketu systému SLS

Vesmír
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907