Reklama


Noční obloha v únoru: Polostínové zatmění Měsíce i nejjasnější Venuše

01.02.2017 - Redakce Tajemství vesmíru

V noci z 10. na 11. února se Měsíc ponoří do zemského polostínu, o týden později zase Venuše dosáhne největší jasnosti v roce 2017

Polostínové zatmění Měsíce - K polostínovému zatmění Měsíce dojde v noci v 1 hodinu a 44 minut (v sobotu ráno) a Měsíc při něm bude 47° vysoko nad obzorem v souhvězdí Lva (asi 7° západně od jasné hvězdy Regulus). 
Polostínové zatmění Měsíce - K polostínovému zatmění Měsíce dojde v noci v 1 hodinu a 44 minut (v sobotu ráno) a Měsíc při něm bude 47° vysoko nad obzorem v souhvězdí Lva (asi 7° západně od jasné hvězdy Regulus). 

V noci z 10. na 11. února dojde k polostínovému zatmění Měsíce. Nebude sice tak nápadné jako částečné či úplné zatmění, mírné ztmavnutí měsíčního kotouče však zaznamenáme. Úkaz začne ve 23:34 SEČ, kdy se Měsíc pomalu vnoří do zemského polostínu.

Změnu jeho vzhledu ovšem zaregistrujeme až později, zhruba půl hodiny před tzv. středem zatmění, který nastává v 1:44 SEČ, a půl hodiny po něm. Měsíc v té době potemní, přičemž nevýrazný polostín bude pozorovatelný zejména při jeho horním okraji. Zatmění skončí ve 3:54 SEČ.

Další zajímavý úkaz, který nabídne únorová obloha, nastane 17. února – v tento den dosáhne Venuše největší jasnosti v roce 2017 (−4,6 mag).

Večernice, nebo jitřenka?

Venuši společně s Merkurem řadíme mezi tzv. vnitřní planety, které krouží ke Slunci blíž než Země. Sledujeme je tudíž vně jejich oběžných drah, což má zajímavé důsledky. Na pozemské obloze se vnitřní planety nikdy příliš nevzdalují od naší denní hvězdy – u Venuše se jedná maximálně o 48 úhlových stupňů.

Vnitřní planety tak můžeme střídavě pozorovat pouze na ranní či večerní obloze (záleží na jejich aktuálním postavení vůči Zemi a Slunci), ovšem nikoliv třeba o půlnoci, kdy je Slunce už hluboko pod obzorem. Vídáme-li Venuši na ranním nebi, hovoříme o tzv. jitřence; pokud je naopak pozorovatelná večer, nazýváme ji večernicí. 

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. února7 h 22 min16 h 40 min
15. února6 h 59 min17 h 03 min
28. února6 h 34 min17 h 25 min

V první polovině února je Slunce ve znamení Vodnáře, 18. února 2017 ve 12:30 SEČ vstupuje do znamení Ryb. 

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
První čtvrt4. února11 h 00 min00 h 28 min
Úplněk11. února17 h 44 min7 h 10 min
Poslední čtvrt18. února00 h 14 min10 h 21 min
Nov26. února6 h 32 min17 h 22 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – nepozorovatelný
  • Venuše – viditelná večer nad jihozápadem
  • Mars – viditelný večer vysoko nad jihozápadem
  • Jupiter – pozorovatelný téměř celou noc kromě večera
  • Saturn – viditelný ráno nízko nad jihovýchodem
  • Uran – pozorovatelný večer vysoko nad jihozápadem
  • Neptun – nepozorovatelný

Úkazy na nebi

  • 5. února – setkání Měsíce a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na noční obloze
  • 11. února – polostínové zatmění Měsíce: začátek ve 23:34 SEČ, střed v 1:44 SEČ, konec ve 3:54 SEČ
  • 15. a 16. února – setkání Měsíce, Jupitera a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny ve druhé polovině noci
  • 17. února – Venuše dosáhne největší jasnosti v roce 2017 (−4,6 mag)
  • 21. února – setkání úzkého měsíčního srpku a Saturnu na ranní obloze nad jihovýchodem
  • 26. února – prstencové zatmění Slunce, z území ČR nepozorovatelné, viditelné v pásu od Tichého oceánu přes Jižní Ameriku (Chile, Argentinu) a Atlantik až po západní a střední Afriku
  • 26. února – setkání Marsu a Uranu na večerní obloze nad západem (Uran se bude nacházet cca 0,6° úhlového stupně jižně od Marsu)

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu: Hvězdárna a planetárium Brno
  • Zdroj fotografií: Jan Píšala, NASA

Reklama



Reklama

Aktuální články

V Perugii můžete projít etruskou bránou starou více než dva tisíce let.

Zajímavosti

Mamograf je speciální rentgen pro diagnostiku rakoviny prsu

Věda

Ukrajinský voják pózuje s útočnou puškou AK-74 kdesi na východní Ukrajině

Válka
Zajímavosti

Neutrinový „snímek“ Slunce pořízený detektorem Super-Kamiokande vznikl v noci, tedy „skrz Zemi“. Zachycuje v podstatě pouze horké sluneční jádro

Vesmír

Rychlostní rekord v hodnotě téměř 126 km/h padl na stěně smrti loni

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907