Reklama


Pád železné opony: Od pádu komunismu uplynulo již 28 let

17.11.2017 - Roman Polach

Od studentských demonstrací, jejichž násilné potlačení odstartovalo v Československu sametovou revoluci, uběhlo osmadvacet let. Vlna odporu proti komunistickému režimu však procházela postupně i dalšími zeměmi a zahájila novou éru evropských dějin

Lech Wałęsa - Na pádu komunismu v Polsku se nejvíc podílelo odborové hnutí Solidarita, jehož vůdčí postavou se stal elektrikář Lech Wałęsa.
Lech Wałęsa - Na pádu komunismu v Polsku se nejvíc podílelo odborové hnutí Solidarita, jehož vůdčí postavou se stal elektrikář Lech Wałęsa.

Srpen 1980 – Polsko

Když polská vláda oznámila v roce 1980 výrazné zdražení některých potravin, netušila, že tím vyvolá vlnu občanských nepokojů a stávek. V gdaňských loděnicích vznikl v srpnu téhož roku odborový svaz Solidarita (Solidarność) vedený Lechem Wałęsou. Organizace vydala seznam svých požadavků, na němž figurovala i svoboda tisku či propuštění politických vězňů. Ačkoliv komunisté nakonec všechny položky odsouhlasili, v prosinci 1981 vyhlásil generál Wojciech Jaruzelski stanné právo, Solidaritu zakázal a její vůdce nechal zatknout. 

Červen 1989 – Polsko 

Ekonomická krize v Polsku pokračovala. Zatímco hnutí Solidarita přešlo do ilegality, stávky pokračovaly. Teprve v roce 1989 začali komunisté se Solidaritou vést rozhovory: nakonec vláda organizaci oficiálně znovu povolila a umožnila svobodu tisku. Komunisté také přistoupili na otevřené volby. Konaly se 4. června 1989, přičemž skončily jednoznačným vítězstvím Solidarity a porážkou starého režimu. Následujícího roku se stal Wałęsa prezidentem. 

Říjen 1989 – Maďarsko

Maďarsko v 80. letech bojovalo s inflací a vysokým zahraničním dluhem. Chudoba se značně rozšířila a zhoršující se životní podmínky donutily rezignovat dlouholetého šéfa vládnoucí strany Jánose Kádára. Země otevřela hranice s Rakouskem a v říjnu 1989 se komunistická strana přejmenovala. Došlo také k přijetí nové ústavy, ke vzniku nových stran a svobodným volbám. Maďarsko se transformovalo bez revoluce, první demokratické volby se konaly v roce 1990. 

Listopad 1989 – Československo 

Sametovou revoluci v Československu odstartoval brutální zásah policie proti studentům na pokojné demonstraci, která se konala 17. listopadu 1989 v Praze. Spustila se tak lavina, jež vyústila 24. listopadu k rezignaci vlády. Protesty však pokračovaly a došlo i k dvouhodinové generální stávce. Komunistická strana poté souhlasila s ukončením vlády jedné strany. Krátce před koncem roku se stal prezidentem Václav Havel. Sametovou revoluci završily svobodné volby v roce 1990. 

Listopad 1989 – Východní Německo 

Volný pohyb mezi východní a západní částí Berlína využily v 50. letech k útěku za lepším životem miliony Němců. Aby vláda zabránila dalšímu odlivu schopných lidí, nechala v roce 1961 vztyčit nechvalně proslulou Berlínskou zeď. Pokusy o její překročení pak mnohdy končily střelbou a smrtelným zraněním. Totalitní režim vydržel až do roku 1989, kdy se do ulic vydaly stovky tisíc lidí a vynutily si dlouho očekávanou změnu. Devátého listopadu 1989 televize oznámila, že se všechny hraniční přechody ve východním Německu otevřely. 

Prosinec 1989 – Rumunsko 

Asi nejdramatičtější průběh měla revoluce v Rumunsku, v jehož čele stál více než dvacet let Nicolae Ceaușescu. Na 21. prosince 1989 svolal před sídlo komunistické strany shromáždění na svou podporu, dav jej však k jeho velkému překvapení přivítal křikem a pokusil se proniknout do budovy. Vlna odporu vůči režimu se začala šířit po celé zemi a bezpečnostní síly dostaly rozkaz na protestující střílet, nicméně armáda se záhy přidala na stranu veřejnosti. Ceaușescu se snažil uniknout, nakonec jej však dopadli. V improvizovaném soudním procesu byl společně se svou manželkou odsouzen k smrti a krátce nato oba popravili. Šlo o poslední exekuci vykonanou na rumunském území. 

Říjen 1991 – Bulharsko 

K pádu komunistického režimu došlo v Bulharsku v několika fázích. V říjnu a listopadu 1989 se v Sofii konaly demonstrace, při nichž zaznívala volání po politických reformách. Režim protesty sice potlačil, ale 10. listopadu odvolala strana svého dlouholetého vůdce Todora Živkova, kterého poté nahradil liberálnější Petar Mladenov. V dubnu 1990 se komunistická partaj přejmenovala na socialistickou a udržela si moc i po červnových volbách. O rok později došlo k přijetí nové ústavy a teprve po volbách v říjnu 1991 přišla socialistická strana definitivně o moc.

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: 100+1 zahraniční zajímavost

Reklama



Reklama

Aktuální články

Ve strážních věžích na vrcholcích hor sídlily dobře vyzbrojené posádky, které chránily horské průsmyky před nomádskými agresory.

Zajímavosti

Třetihorní tučňák Kumimanu biceae měřil asi 1,77 metru a vážil kolem 100 kilogramů.

Věda

Edge 1030 vyniká obřím displejem

Gadgety

O tom, že si karnevalové období hojnosti dokázali Benátčané nad míru užít, svědčí opakované zákazy reje masek

Historie

Měnící se vzdálenost Měsíce od Země

Vesmír

Formace Stuk kdesi nad východní frontou, zima 1943/1944

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907