Reklama


Pátrání po deváté planetě pokračuje: Do lovu se zapojí i sonda Cassini

25.02.2016 - Martin Reichman

Do pátrání po tajemné planetě X se zapojují další vědci – pomocí počítačových modelů se snaží zjistit, kde být nemůže

Lednová zpráva vědců z CalTechu o možné existenci deváté planety naší Soustavy vzbudila obrovskou vlnu zájmu. Mike Brown a Konstantin Batygin její existenci odvodili z pohybu šestice malých objektů nacházejících se v Kuiperově pásu. Na studii zareagovalo velké množství odborníků a vznikají stále nové teorie, které se snaží podivně synchronní pohyb vzdálených objektů vysvětlit.

Do lovu na planetu X se nyní zapojila i astronomka a experimentální fyzička Agnes Fienga z observatoře Côte d'Azur. Spolu se svými kolegy se zaměřila na to, jakým způsobem by existence a pohyb planety X ovlivnila zbývajících osm planet naší Soustavy.

Kde nehledat?

Hledání tajemné planety komplikuje její mimořádně dlouhá oběžná dráha – podle Browna a Batygina se v nejbližším bodě k naší mateřské hvězdě „přiblíží“ na vzdálenost 200 AU (pro srovnání vzdálenost Pluta od Slunce je 30 až 49 AU). Brown a Batygin také neuvádí „kudy vede“ oběžná dráha planety X, ale jen rozsah její předpokládané oběžné dráhy.

Pomocí počítačového modelu INPOP se proto Fienga snaží definovat, kde se planeta X nacházet nemůže. Tento reverzní přístup má vyznačit pole pro další hledání. Data, která pro své výpočty používají, jsou přitom mimořádně obsáhlá – počítačový model INPOP zpracovává údaje o více než 150 tisících měřeních vesmírných těles uvnitř Sluneční soustavy. Data také zahrnují údaje shromážděné během desetileté práce sondy Cassiniv blízkosti planety Saturn.

TIP: Pátrání po neviditelných světech: Kdy najdeme Planetu X?

Jakmile budou mít své výpočty hotové, může se lov na planetu X rozjet naostro. Informace, kde tajemnou planetu nehledat, tak mohou být ještě důležitější než samotná předpověď její existence.

  • Zdroj textu: Cornell University Library
  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech

Reklama



Reklama

Aktuální články

Nejnovější verze robota SpotMini je štíhlejší než předchozí varianty

Věda

Vzdělaná Johanna, nevlastní dcera magistra Kelleyho, používala svůj literární um k znovuzískání rodinné prestiže

Historie

Genom Amišů obsahuje pozoruhodné věci

Věda

Na pádu komunismu v Polsku se nejvíc podílelo odborové hnutí Solidarita, jehož vůdčí postavou se stal elektrikář Lech Wałęsa.

Zajímavosti

Výsadkáři ze 103. gardové divize se vracejí domů

Válka

Obraz italského renesančního malíře Leonarda Da Vinciho se vydražil za 450,3 milionu dolarů, tedy v přepočtu 9,8 miliardy korun. Dílo zobrazující Ježíše Krista se tak podle aukční síně Christie's stalo nejdražším obrazem, který se kdy na světě prodal v dražbě. Původní odhady udávaly hodnotu díla 100 milionů dolarů, přepočtu 2,2 miliardy korun.
Aukce trvala podle agentury AFP pouhých 19 minut. Dražit se začalo na částce 70 milionů dolarů, tedy 1,5 miliardy korun. Totožnost kupce aukční síň zatím nezveřejnila.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907