Reklama


Pohádkový zámek šíleného krále: Inspirací se Ludvíku II. staly Wagnerovy opery

19.11.2017 - Jiří Sommer

V překrásné scenérii Alp se tyčí zámek Neuschwanstein, který nechal postavit excentrický král Ludvík II. Bavorský. Miloval romantismus a jeho vysněné sídlo tak působí noblesně a elegantně, ale také lehce kýčovitě…

Neuschwanstein - Zámek ční nad obcí Hohenschwangau
Neuschwanstein - Zámek ční nad obcí Hohenschwangau

Těžko, nebo přinejmenším dlouho byste hledali v panovnických análech evropských monarchů podobnou postavu, jakou byl právě Ludvík II. Když se coby nejstarší syn krále Maxmiliána Bavorského v roce 1845 narodil, vůbec to nevypadalo, že z něj vyroste tak prapodivná osobnost. Jisté fatální předurčení měl zřejmě v rodových kořenech. Jeho dědeček Ludvík I., po němž dostal jméno, se zapletl do skandální aférky s tanečnicí Lolou Montezovou a na trůně prostě „skončil“. Na trůn korunní princ nečekal dlouho, v devatenácti letech mu zemřel otec a on tak dosáhl mety nejvyšší.

Král udivoval svým zvláštním chováním a namístovladaření se „realizoval“ hlavně v umění, které jediné ho zajímalo. Navštívil Francii, kde ho uchvátila nádhera zámku a zahrad ve Versailles. Zřejmě tehdy v něm uzrálo rozhodnutí vybudovat ve svém království stavby, jejichž nádhera by se francouzskému originálu přinejmenším vyrovnala. A tak od konce šedesátých let 19. století postupně vznikly tři zámky „z říše snů a fantazie“. Prvním byl Neuschwanstein.

Labutí zámek

Jako byl Ludvík II. Bavorský podivínský člověk, poněkud podivínské jsou i zámky, které nechal postavit. Za „nejoriginálnější“ v tomto směru lze považovat právě Neuschwanstein, tyčící se nad obcí Hohenschwangau. Původně tudy procházela důležitá obchodní stezka z Augsburgu přes Tyroly do Itálie a při ní bylo postaveno vícero hradů, které měly cestu střežit. Z ruiny jednoho z nich – Schwansteinu – vystavěl král Maxmilián II. dnešní zámek Hohenschwangau, dominantně vzhlížející z vysokého kopce na obec. Ludvík a jeho bratr tam strávili celé dětství.

Svůj „nový labutí zámek“ proto nechal vladař zbudovat jen nedaleko od něj. Základní kámen položili v září 1869 a stavělo se po dobu sedmnácti let až do královy smrti. Když pak přišel o život, byly všechny další práce zastaveny, takže prakticky celé druhé patro zůstalo dodnes v podobě hrubé stavby. Realizaci unikla i původně plánovaná devadesátimetrová věž, stejně jako gotický kostel v přízemí.

TIP: 10+1 tip na výlet: Seznamte se s nejkrásnějšími hrady a zámky Evropy

Podobu zámku snad nejvíce poznamenalo královo přátelství se skladatelem Richardem Wagnerem. Podle některých dokladů napsal Ludvík Wagnerovi v květnu 1868 tato slova: „Mám v úmyslu starou zříceninu klenoucí se nad roklí řeky Pöllat znovu obnovit ve stylu někdejších starých německých rytířských hradů. Toto místo je jedním z nejhezčích, která lze najít, důstojný chrám pro božského přítele, jímž jedině blaho a skutečné požehnání tohoto světa rozkvétá. Místo tam najdou reminiscence z Tanhäussera a Lohengrina. V každém ohledu bude tento hrad krásnější a obyvatelnější než spodní Hohenschwangau“.

Nešlo to tak jednoduše, jak si Ludvík přál. Vršek skály měřící celých 1 008 metrů bylo nutné vyrovnat a odstřelit tak spoustu kamene. Plán byl pro stavební obtíže upravován, nicméně nakonec vznikla romantická stavba o pěti podlažích, která se v Ludvíkových očích nejvíce blížila jeho představě legendy o Lohengrinovi, bájném rytíři Svatého grálu. Ovšem Ludvík sám zde strávil pouhé sto dva dny života. 

  • Zdroj textu: 100+1 historie
  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama



Reklama

Aktuální články

Ve strážních věžích na vrcholcích hor sídlily dobře vyzbrojené posádky, které chránily horské průsmyky před nomádskými agresory.

Zajímavosti

Třetihorní tučňák Kumimanu biceae měřil asi 1,77 metru a vážil kolem 100 kilogramů.

Věda

Edge 1030 vyniká obřím displejem

Gadgety

O tom, že si karnevalové období hojnosti dokázali Benátčané nad míru užít, svědčí opakované zákazy reje masek

Historie

Měnící se vzdálenost Měsíce od Země

Vesmír

Formace Stuk kdesi nad východní frontou, zima 1943/1944

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907