Reklama


Pohlavní rozmnožování chrání lidi před nemocemi. Míchá genomem

17.02.2015 - Stanislav Mihulka

Oblasti lidského genomu, které se při rozmnožování méně promíchávají genetickými rekombinacemi, jsou ghettem škodlivých mutací. Vědci tam teď mohou pátrat po dosud neznámých mutacích

Už dlouho se ví o tom, že pohlavní rozmnožování vede k míchání genetického materiálu mechanismem rekombinace a že to brání hromadění škodlivých mutací. Všichni tušili, že to takhle funguje i u lidí, ale až doteď pro to nebyly přesvědčivé důkazy.

V jednotlivých oblastech lidského genomu dochází k různě intenzivnímu míchání genetické materiálu. Rekombinace, čili vzájemné prohazování kousků genomu otce a matky, k němž během pohlavního rozmnožování dochází při tvorbě pohlavních buněk, je v některých místech genomu častější a někde je zase méně častá. Philip Awadalla z Montrealské univerzity a jeho tým analyzovali lidský genom a dívali se, jak jsou v něm rozmístěné mutace, které ohrožují lidské zdraví. Přišli na to, že v takzvaných chladných oblastech genomu, kde genetický materiál promíchá třeba jednou za stovky generací, se doopravdy hromadí zlovolné mutace. Zároveň zdejší mutace bývají škodlivější, než v ostatních oblastech genomu.

Awadallův tým během výzkumu pracoval s genomy stovek lidí rozmanitého původu, které získali z kanadské databanky CARTaGENE a také z mezinárodního projektu 1000 Genomes Project. Závěry jejich studie jednak potvrzují teorie o příznivém vlivu pohlavního rozmnožování na kvalitu genomu, a také budou mít velký praktický význam. Když teď víme, kde se špatné mutace hromadí, tak je tam můžeme cíleně hledat. Lidstvo sužuje spousta nemocí a genetických poruch a v tomhle směru nás ještě čeká spousta práce.

  • Zdroj textu: University of Montreal 16. 2. 2015, Nature Genetics online 16. 2. 2015
  • Zdroj fotografií: Bobjgalindo, Wikimedia Commons

Reklama



Reklama

Aktuální články

Ve strážních věžích na vrcholcích hor sídlily dobře vyzbrojené posádky, které chránily horské průsmyky před nomádskými agresory.

Zajímavosti

Třetihorní tučňák Kumimanu biceae měřil asi 1,77 metru a vážil kolem 100 kilogramů.

Věda

Edge 1030 vyniká obřím displejem

Gadgety

O tom, že si karnevalové období hojnosti dokázali Benátčané nad míru užít, svědčí opakované zákazy reje masek

Historie

Měnící se vzdálenost Měsíce od Země

Vesmír

Formace Stuk kdesi nad východní frontou, zima 1943/1944

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907