Pohromy, které měnily dějiny lidstva: Chvějící se země na ostrově Sumatra
Výbuch supervulkánu, který mohl vyhladit lidstvo, řádění tsunami na Sumatře, jež podnítilo největší humanitární pomoc v dějinách, nebo sopečná erupce na Islandu, která nepřímo přispěla k vypuknutí Velké francouzské revoluce. Největší přírodní katastrofy měly často nečekané následky pro celý svět
Ráno 26. prosince 2004 nic nenasvědčovalo, že by se na Sumatře mělo odehrát cokoliv neobvyklého. Většina tamních rybářů vyrážela na moře a turisté, kteří přijeli strávit vánoční svátky do exotických krajů, se chystali prolenošit další den na pláži. V té době už se ovšem u 150 km vzdáleného ostrova Simeulue, v místě, kde se Indická tektonická deska zasouvá pod Barmskou, schylovalo k děsivému přírodnímu divadlu.
Deset minut, které otřásly světem
Poté Sumatru zasáhl náhlý šok: V 7:58 místního času se půda zachvěla jedním z nejsilnějších zemětřesení v dějinách (dosahovalo hodnot 9,1–9,3 podle Richterovy škály) a také tím zcela nejdelším – trvalo totiž téměř deset minut. Lidé se snažili utéct, zatímco se okolní domy nezadržitelně hroutily. Tím však tragický výjev nekončil: Následovala série ničivých vln tsunami a voda, před níž nebylo úniku, nelítostně zalila pobřeží severní Sumatry, Nikobarských a Andamanských ostrovů a později i Thajska, Šrí Lanky a Indie.
Při neštěstí, jež bezprostředně zasáhlo 14 zemí, přišlo o život odhadem 230 tisíc osob. K nejhůř postiženým patřily pochopitelně asijské státy, ale následky katastrofy pocítila i vzdálená Jihoafrická republika, kde vzedmuté moře zahubilo osm lidí. Zemětřesení v Indickém oceánu v roce 2004 každopádně vyvolalo i jinou vlnu – obrovskou vlnu celosvětové humanitární pomoci, kdy jednotlivé státy i běžní dárci poskytli zpustošeným oblastem podporu v hodnotě 14 miliard amerických dolarů (tedy asi 360 miliard korun).
