Poslední ráje Evropy: Poznejte ostrůvky nedotčené krajiny starého kontinentu

Divočina u Atlantiku

Název: Peneda-Gerês
Rozloha: 703 km² 

Horské hřebeny bičované divokými větry vanoucími od Atlantiku, obří žulové balvany i hluboké lesy s porosty mechů a lišejníků. Národní park Peneda-Gerês v nejsevernějším cípu Portugalska představuje snad jednu z nejodlehlejších oblastí západní Evropy a zdá se, jako by vzdoroval času. Nabízí především ohromující rostlinnou rozmanitost: Rašeliniště, vzácné kapradiny a narcisy se tam vyskytují v blízkosti bohatých dubových a jehličnatých lesů – posledních zbytků přirozeného lesního porostu v zemi. K nejznámějším tamním ohroženým obyvatelům patří orel skalní, výr a včelojed lesní, lze se však setkat i s hranostajem, zmijí či vlkem. Podél úzkých cest vinoucích se různorodou krajinou je navíc možné obdivovat zbytky původních římských silnic, stejně jako ruiny keltských staveb a středověkých hradů. 

Na tisíci ostrovech

Název: Saaristomeren
Rozloha: 500 km² 

Národní park Saaristomeren se rozkládá na území Finska v Baltském moři. Pokrývá celkem dva tisíce malých skalnatých ostrůvků, které navíc tvoří jádro biosférické rezervace – jedné z největších svého druhu na světě. Na ostrovních skalách se lze běžně setkat s koloniemi tuleňů šedých a kroužkovaných, jak se líně vyhřívají na slunci. Hlavním symbolem a chloubou parku se ovšem stal největší ptačí dravec Evropy – orel mořský: Váží až 7 kg a jeho rozpětí křídel dosahuje až 2,5 metru. Krajina poskytuje domov více než 131 ptačím druhům, mezi nimiž najdeme například rybáka dlouhoocasého, racka mořského nebo alkouna obecného. 

Nedotčená krajina buků

Název: Centralen Balkan
Rozloha: 720 km² 

Téměř svislé horské stěny, srázy, hluboké kaňony s vodopády, jeskyně s vzácnými druhy netopýrů, to vše zasazeno do kouzelné scenérie prastarých bukových lesů: Národní park Centralen Balkan se nachází v srdci Bulharska, v nejvyšší části pohoří Stara planina, a patří k nejrozsáhlejším a nejcennějším svého druhu v Evropě. Bukový porost pokrývá téměř polovinu chráněného území a spolu s přilehlými oblastmi tvoří největší bukový les starého kontinentu.

Plodná matka hor

Název: Majella
Rozloha: 628 km² 

Pouhé dvě hodiny jízdy z Říma se v srdci národního parku Majella nachází stejnojmenný horský masiv, jemuž místní přiléhavě přezdívají „matka hor“. Tamní krajina totiž poskytuje domov téměř polovině všech savčích druhů žijících na území Itálie a více než dvěma tisícům druhů rostlin. Navíc oblast leží z větší části v nadmořské výšce přes 2 000 m a téměř ze 40 % ji pokrývá lesní porost. Zatímco na horských vrcholech vládnou apeninští kamzíci, lesy hojně obývají vlci, divoké kočky i medvědi a tamní údolí se stala ideálním útočištěm orlů královských.

Kaňony pod křídly supů

Název: Küre
Rozloha: 378 km² 

Hned na první pohled vás ohromí unikátní systém kaňonů, které se zformovaly už v období jury a lemují celé turecké pohoří Küre. Největší z nich – Valla – dosahuje délky 10 km a propadá se až do kilometrové hloubky. Velkolepou krásu národního parku založeného teprve v roce 2000 dokresluje členitá struktura horských masivů, křižovaných řekami a vodopády a „provrtaných“ více než stovkou jeskyní. Celkem šest hlavních ekosystémů poskytuje domov řadě savců, mezi nimiž nechybějí divoké kočky, vydry, medvědi hnědí či jeleni.

Mystická země bažin

Název: Soomaa
Rozloha: 359 km² 

Tajemnou scenérii estonského národního parku Soomaa vytvářejí nejen husté lesy, kterými se za tmavých večerů line charakteristické vlčí vytí, ale především všudypřítomné mokřady, kvůli nimž se oblasti přezdívá „země bažin“. Jde o jedno z mála míst na světě, kde lze zažít tzv. pátou sezonu, jež nastává při jarním tání. Tehdy řeky nezvládnou pojmout masy vody valící se z vrchoviny Sakala a dochází k záplavám, které neušetří ani tamní pastviny a přilehlé vesnice: Voda během několika dnů vystoupá až o pět metrů. Lokalita se stala domovem řady ptáků, jimž dominují jeřábi, orli skalní, tetřevi a čápové. Husté lesy zas obývají losi a divočáci a v místních vodách se prohání spousta sladkovodních ryb, především štik, cejnů a okounů.