Reklama


Jeskyně Lechuguilla: Přinese nám pravěká laboratoř odpovědi v otázkách antibiotik?

28.06.2017 - Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.

Americká jeskyně Lechuguilla se nachází v Novém Mexiku a od okolního světa je izolována déle než čtyři miliony let. Na jejích stěnách žijí mikrobi, kteří mohou objasnit některé záhady současné medicíny

Podobně jako antarktické jezero Vostok, které zkoumají ruští vědci, se i Lechuguilla nachází v hledáčku biologů. Jeskyni vyhlodaly v hornině kyselé podzemní vody. Před sedmi miliony let pronikl pod tlakem zespodu do hornin slabý roztok kyseliny sírové a vyleptal v kameni rozsáhlé dutiny. Délka tohoto podzemního bludiště se odhaduje na dvě stě kilometrů. Nejhlubší a nejvyšší bod jeskynního systému od sebe dělí pět set výškových metrů. Postupem času hladina spodních vod klesla a zanechala za sebou prázdné prostory, které nemají žádné spojení s povrchem. Dělí je od něj několikasetmetrový skalní masiv, který je prakticky nepropustný. 

Odolné bakterie 

Izolovaná jeskyně Lechuguilla představuje pro vědce jedinečnou přírodní laboratoř. Ta by mohla přinést odpověď například na otázku, proč některé bakterie vzdorují všem dostupným antibiotikům. Jedna část vědecké obce je přesvědčena, že rezistence vůči těmto lékům je výsledkem jejich masového užívání. Jiní badatelé zase věří, že mnohá antibiotika vlastně představují prostředky, s jejichž pomocí proti sobě nejrůznější mikrobi vedou vzájemné války. Součást těchto válek tvoří i obranné strategie založené na genech, které zajišťují odolnost mikrobiálních protivníků vůči antibiotikům. 

Výzkum bakterií z jeskynních stěn by odpovídal spíše druhé teorii. Nejméně čtyři miliony let je jeskyně odříznuta od okolního světa a voda, která do ní prosákla a mohla s sebou přinést bakterie z povrchu, je stará nejméně deset tisíc roků. Přesto jsou celé dvě třetiny jeskynních bakterií odolné vůči současným antibiotikům.

TIP: Krev varanů komodských se může stát základem nových antibiotik

Neznamená to však, že je člověk v šíření rezistentních kmenů bez viny. Bakterie si své geny navzájem půjčují a kradou, funguje mezi nimi čilá směna, jakási „genová burza“.

Pokud se do tohoto směnného obchodu zapojí i původci lidských onemocnění a lékař použije k léčbě choroby antibiotikum, vše uměle urychlí. V těle jsou zahubeny mnohé bakterie a jako jeden z mála „vítězů“ vychází z této čistky právě nositel genu pro rezistenci. Ten má pak volné pole působnosti, může se rozmnožit a na genové burze nabírat další užitečné genetické novinky.  

  • Zdroj textu: 100+1 Speciál: Divy světa
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama



Reklama

Aktuální články

Ve strážních věžích na vrcholcích hor sídlily dobře vyzbrojené posádky, které chránily horské průsmyky před nomádskými agresory.

Zajímavosti

Třetihorní tučňák Kumimanu biceae měřil asi 1,77 metru a vážil kolem 100 kilogramů.

Věda

Edge 1030 vyniká obřím displejem

Gadgety

O tom, že si karnevalové období hojnosti dokázali Benátčané nad míru užít, svědčí opakované zákazy reje masek

Historie

Měnící se vzdálenost Měsíce od Země

Vesmír

Formace Stuk kdesi nad východní frontou, zima 1943/1944

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907