Reklama


S novým laserovým pohonem může cesta na Mars trvat jen 3 dny

24.02.2016 - Martin Reichman

S pomocí současných technologií nám cesta k Marsu zabere přibližně 6 měsíců, s novým laserovo-fotonovým pohonem bychom to zvládli za 3 dny

Reklama

Půl roku, tak dlouho by v současné době trvala cesta k Marsu. Pochopitelně nejde jen o čas samotný, delší cesta znamená také vyšší náklady a nelze pominout ani možné negativní dopady dlouhodobého pobytu lidí v prostředí mikrogravitace na jejich zdraví. Ostatně NASA již zdravotní rizika pečlivě sleduje v rámci roční mise astronautů Scotta Kellyho a Michaila Kornijenka na Mezinárodní vesmírné stanici.

Co kdyby ale existoval levný a přitom dostatečně výkonný pohonný systém, který by dokázal dlouhou cestu výrazně zkrátit? Kromě možné cesty k rudé planetě by se nám otevřely takřka netušené možnosti vesmírného cestovatelství.

Světlo místo paliva

Philip Lubin, vědecký pracovník NASA, je přesvědčen, že takový systém (alespoň v teoretické rovině) existuje. Je jím fotonový pohon, který využívají například solární plachetnice. Ty využívají ke svému pohonu energii slunečního světla. V případě kosmických raket by ale využití slunečního svitu nestačilo, podle Lubina bychom ale mohli využít obří směrové lasery, které by v pulzech dodávaly několikanásobně vyšší energii a tím také potřebný tah.

„Neexistuje žádný důkaz, že by podobný pohon nefungoval,“ tvrdí Philip Lubin. „Pomocí fotonovo-laserového pohonu by plavidlo o hmotnosti 100 kilogramů bylo schopné zvládnout cestu k Marsu v pouhých 72 hodinách. V případě kosmické lodě s posádkou by to pak mohlo být zhruba za měsíc.“

Podle Lubina by největší výhodou nového pohonu byla jeho mimořádně nízká finanční náročnost a možnost jej používat opakovaně. Samotná kosmická loď by potřebovala jen zcela minimální množství vlastního paliva. To by podstatným způsobem snížilo její hmotnost a tím také cenu vesmírné mise.

  • Zdroj textu: NASA 360
  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články

Reklama

Reklama

Aktuální články

Za knihu Justina čili Prokletí ctnosti byl Markýz de Sade uvězněn. Nakonec ho však po intervenci rodiny umístili v ústavu pro choromyslné.

Historie
Revue

Schopnost černých děr vysávat materiál z okolí se obvykle přeceňuje

Vesmír

V národním parku Yellowstone jsou zemětřesení na denním pořádku.

Věda

Američtí vojáci v Somálsku během operace Restore Hope, 1992

 

Válka

Není to hezké, není to chutné a není to příjemné. Ale funguje to. Většina narkomanů se zde vyléčí.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907