Reklama


Skandinávie z letadla: Norsko okem orla

13.09.2013 - František Zeman

Norské fjordy a skandinávské ostrůvky jsou úchvatné. A co teprve, když je máte možnost vidět z paluby letadla a náležitě si každý pohled vychutnat. Za dobrého počasí se vám do paměti vryje každý drobný detail

Pro leteckou expedici do Norska, která měla volně sledovat historické události související s druhou světovou válkou, jsme se s přáteli „od letadel“ rozhodli poměrně operativně. První červencový týden sliboval příznivé počasí, takže jsme zkontrolovali a doplnili vybavení, naplnili nádrže skutečné i pomyslné a začali jsme se těšit na Skandinávii z pohledu, jenž je dopřán jen málokomu.

Mraky na čele i na obloze

Startovali jsme z letiště Vodochody směrem na švédský Höganäs a první den nepřinesl nic mimořádného. Klidný let, pohodové přistání a večerní fotbalové utkání právě probíhajícího mistrovství světa jako by předznamenaly většinu dalších dní.

Pod křídly letadel se spalo velice příjemně a procházka po Höganäs nás rozpohybovala před letem do norského Stavangeru na letiště Sola. Těšili jsme se na místní muzeum, které však bylo bohužel zavřené. Zklamání podtrhla neochota a pomalost letištní obsluhy, ale obloha se mračila ještě víc než místní personál. I tak jsme se pokusili „najít díru“ v mracích a prorazit na Bomoen. Brzy jsme to ale vzdali a po otočce přistáli opět ve Stavangeru.

Přistání na uzavřeném letišti

Počasí se do rána umoudřilo a my třetí den vzlétli směrem k letišti Floro. Po vzletu jsme si vychutnali pohled na známý skalní útvar Pulpit Rock (Kazatelna), známou turistickou atrakci, která se v jednom z fjordů tyčí 600 metrů nad hladinou.

Přes moře jsme provedli nádherné přiblížení na letiště ve Floro. Bylo úplně prázdné a okolí vypadalo fantasticky. Po přistání jsme pěšky prošli přes kilometr dlouhou přistávací dráhu a čekali na kolegy ve druhém letadle. Mezitím se letiště probudilo k životu a my na křídle letadla plánovali další trasu. Teprve při pojíždění jsme se z věže dozvěděli, že v době našeho příletu bylo letiště uzavřeno. Za samoobslužné přistání jsme naštěstí dostali jen mile vynadáno.

Noční světlo

Dalšími postupnými cíli naší trasy bylo Molde a po něm Bodø. Cestou jsme prolétali mraky, hustým deštěm, námrazou a silnou turbulencí. Zažili jsme asi téměř vše, co k létání neodmyslitelně patří. Ke konci letu se nám ale norské fjordy odměnily překrásnými pohledy. Během tohoto letu jsme nevědomky překročili severní polární kruh, čehož si nikdo z expedice ani nevšiml a událost jsme oslavili až dodatečně. Muzeum letectví v Bodø bylo otevřeno a my si bohatě vynahradili zklamání z Höganäs.

Dalším cílem bylo Leknes na Lofotech, kde jsme jeden den neplánovaně zatvrdli kvůli špatnému počasí. Den, který jsme strávili popojížděním v zapůjčeném voze po různých částech Lofot ale rozhodně stál za to. Příroda na Lofotech je opravdu úchvatná. Večer jsme strávili plánováním, které se protáhlo až do druhé hodiny ranní. Teprve tehdy jsme si uvědomili, že i přes všudypřítomné světlo polárního dne je již noc a tedy čas jít spát.

Přelet nad Královnou severu

Šestý den bylo krásně a my jsme za necelou hodinu dorazili nad fjordy do Tromsø. Dokonce jsme si ještě před přistáním prohlédli zbytky trosek slavné bitevní lodě Tirpiz – druhého bitevního křižníku třídy Bismarck, kterou disponovala za 2. světové války německá Kriegsmarine. V pozdějších fázích války byl Tirpitz kotvící v norských fjordech přezdíván (Osamělá) královna Severu. Na vodu byl spuštěn 1. dubna 1939 a vyslán do Severního Atlantiku, kde se měl podílet na blokádě a narušování obchodních tras západních zásobovacích konvojů. V září roku 1943 byl však velmi vážně poškozen při útoku speciálních britských miniponorek X-5 a X-7 a do konce války dostával další ránu za ranou. Definitivně byl potopen v listopadu 1944. Po přistání v Tromsø jsme vyrazili do místního muzea, které je věnováno právě potopení Tirpitze za druhé světové války.

Velká letecká rodina

Tromsø je největším městem ve Skandinávii, které je situováno za polárním kruhem. Město od 19. století funguje jako námořní přístav a právě odtud vyráželi na své polární expedice průzkumníci Amundsen a Nansen. Od roku 1972 je ve městě také nejseverněji položená univerzita na světě.

Po Tromsø byl dalším místem přistání Narvik, město, které bylo během druhé světové války téměř celé zničeno. Po něm následovalo travnaté letiště v Optandu, kde kvůli nám členové místního aeroklubu otevřeli klubovnu a klábosili s námi o všem, co se týká létání.

Samoobsluha letiště Visingso

Osmý den ráno jsme natankovali a dohustili pneumatiky a pak jsme vyrazili na prohlídku muzea. Po snídani a milém rozloučení s místními příznivci letectví jsme se vydali na další cestu na jih přes nekonečné lesy a jezera na letiště Avesta nedaleko Borlage.

Další traťový bod bylo ostrovní letiště Visingso – jedno z nejklidnějších a nejopuštěnějších míst, která jsme průběhu expedice navštívili. Chyběl tady i letištní personál, a tak jsme přistávací poplatek zanechali v obálce podle předepsaného postupu. Podle původního letového plánu jsme tady měli zůstat přes noc, ale díky krásnému vlahému večeru, pro další let jako stvořenému, jsme se rozhodli pro přelet na dánský ostrov Bornholm do Ronne. Tady jsme přenocováním na pláži za šumění moře stylově prožili poslední noc.

Zpátky na zem

Probuzení do posledního dne naší letecké výpravy bylo nádherné a ranní koupání ve studeném Baltu jsme vnímali skoro jako povinnost. Po příjemném ranním posezení na pláži jsme vyrazili na letiště, posnídali a podali letový plán. S posledním ohlédnutím na Balt jsme se vydali na konečný přímý let přes moře a Peenemünde, kde na nás ještě naposledy dýchla druhá světová válka.

Hladké přistání ve Vodochodech proběhlo za dvě hodiny po vzletu. Krásné vzpomínky na úžasný týden plný létaní, překrásné přírodní scenérie, neopakovatelné zážitky a tisíce nových leteckých zkušeností nám z paměti určitě hned tak nic nevymaže.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: František Zeman

Reklama



Reklama

Aktuální články

Význam utajení si uvědomoval již římský vládce Gaius Julius Caesar, který psal šifrované zprávy z bojiště.

Zajímavosti

Císař Rudolf II. podepsal v roce 1609 dokument, který do značné míry zrovnoprávňoval katolíky, luterány a kalvinisty.

Historie

Korýši skýtají jednoznačně nejčerstvější maso, jaké se vám může na talíři ocitnout. Důvod je prostý. Do vroucího vývaru se vkládají živí.

Revue

SpaceShipTwo VSS Unity na novém testovacím letu jako kluzák

Vesmír
Válka

Zalesněné skály v Číně

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907