Slavnost jako z pohády: Svatební den arcivévody Karla a princezny Zity

Je sobota 21. října 1911 a na slavnostně vyzdobené dolnorakouské městečko Schwarzau je radost pohledět. Aby také ne, když se slaví svatba tak urozeného páru!

26.04.2016 - Jana Ládyová



Všude bylo plno květin, na domech vlály vlajky, v ulicích se tísnili svátečně oděné děti i dospělí. Obec očekávala návštěvu nejvzácnější! Na svatbu svého prasynovce Karla se Zitou Bourbonsko-Parmskou se chystal i stařičký mocnář František Josef I

Skvostné šaty, dary i video

Pohádková svatba se konala na zámku Schwarzau a vstoupila do historie tím, že na ní byl pořízen první filmový záznam císařské rodiny. Hostem byl i následník trůnu František Ferdinand d'Este, s nímž ženich udržoval srdečné vztahy. K obřadu, který se konal ve francouzštině, kráčel jako první ženich v uniformě lotrinského dragouna zdobenou řádem Zlatého rouna. Úchvatný byl i pohled na nevěstu v drahocenných šatech z hedvábí krémové barvy s živůtkem z bruselských krajek upnutým až ke krku a dlouhou vlečkou, protkanou bourbonskými liliemi.

Slavnostní proslov pronesl sám císař a při prvním přípitku zdůraznil, jak se raduje z tohoto svazku i z nového člena staroslavného domu Habsburků. Svatební dary, mezi nimiž vévodil briliantový diadém od císaře a dvaadvacetiřadý perlový náhrdelník, který Karel věnoval novomanželce, obdivovali všichni hosté.

Pět dlouhých tabulí se prohýbalo pod tíhou vybraných lahůdek, nápojů i květin. Na zlatých talířích se podávala zeleninová krémová polévka, zaječí paštika svatého Huberta, langusty, jehněčí plec či plnění mladí krocani. Z parmské princezny se stala habsburská arcivévodkyně. Začínal jí ale život, který jí připravil v budoucnu spíš bolest, než radost a slávu.

TIP: Poslední císař Rakousko-Uherska: Jak se Karel I. připravoval na převzetí vlády?

Líbánky strávili mladí manželé v Reichenau a na oficiální svatební cestě projeli jižní část monarchie, kde navštívili i Karlův oblíbený zámek Miramare u Terstu. Po návratu žili na zámku v Brandýse nad Labem, kde Karel velel místní posádce. Vedli tu obyčejný život běžných měšťanů, proto si velice rychle získali oblibu u svých „sousedů“.


Další články v sekci