Sňatková politika Otce vlasti: Smírčí role Elišky Pomořanské

Přestože Anna Svídnická byla výrazně mladší než její manžel, ani ona Karla IV. nepřežila. Při porodu třetího dítěte společně s ním zemřela a následovala tak podobný osud svých předchůdkyň.

Rozbouřená Evropa

V době smrti třetí císařovy manželky se politická situace ve střední Evropě velmi změnila. Proti stabilní Lucemburkově vládě se utvořila silná opozice, která hrozila dokonce válečným střetnutím. Obratná Karlova předvídavost však hrozbě čelila s nadhledem a díky příhodnému sňatku s Eliškou Pomořanskou se mu podařilo katastrofu zcela odvrátit. Přitom se původně zdálo, že nový svazek římského císaře s nepříliš známým a mocným rodem bude jen jakýmsi bezúčelným plácnutím do vody. 

Teprve šestnáctiletá Eliška byla dcerou pomořanského a štětínského vévody Bogislava a Alžběty, dcery polského krále Kazimíra. Tak se jedním tahem dostal do dalšího příbuzenského svazku nejen s méně známým vévodou, ale i s polským králem, který dosud vystupoval jako odpůrce lucemburské politiky. Bylo to již vskutku potřeba. Už několik let se Karel IV. svářil se svým zetěm Rudolfem IV. Habsburským, jemuž na pomoc přispěchala koalice v podobě uherského krále Ludvíka a polského Kazimíra. Vpád velkého vojska na české pomezí byl na spadnutí. Velkolepá svatba v Krakově roku 1363 však veškeré dřívější spory zažehnala a Karel IV. s pomocí Elišky Pomořanské zase jednou bez úhony vyvázl.

Navíc manželství bylo prý šťastné a velmi plodné a Eliška Pomořanská jako jediná ze čtyř Karlových žen českého krále přežila.