Šokující extrémofilové: Kde všude najdeme život

Tyto organismy obývají fyzikálně nebo geochemicky extrémní podmínky v prostředí, které by běžné tvory rychle zahubilo. Dlouho se o nich však nevědělo. První zmínky o nich pochází až z 80. let minulého století, kdy je našli vědci vyzbrojeni moderními pozorovacími technikami. Tehdy biologové poprvé poznali, že některé mikroorganismy vykazují až neuvěřitelné schopnosti odolávat silně nepříznivým podmínkám okolního prostředí. Jedná se například o extrémně kyselá, slaná nebo horká stanoviště (teplota až 122 °C), ve kterých by žádné jiné organismy (zejména ty velké a složité) dlouhodobě nepřežily.

Když byly například objeveny bakterie v horkém okolí podmořských hydrotermálních „kuřáků“, začali se o ně zajímat také paleontologové, zkoumající počátky života na Zemi. Zdá se totiž pravděpodobné, že právě podobné druhy mohly před zhruba čtyřmi miliardami let představovat první skutečné organismy. V době, kdy neexistovala stabilní atmosféra, schopná pohltit větší množství smrtelné radiace z vesmíru, mohli nejspíš přežívat právě jen tito vysoce odolní mikrobi. Ze stejného důvodu se o extrémofilní organismy zajímají také astrobiologové, kteří zkoumají možný výskyt života na jiných tělesech Sluneční soustavy.

TIP: Prvními vyslanci k světům mimo Sluneční soustavu by mohly být želvušky a háďátka

Nejčastěji patří extrémofilové do skupiny prokaryontních mikroorganismů zvaných Archaea (dříve archebakterie), najdeme je ale i mezi mnohem složitějšími kroužkovci, korýši nebo hmyzem. V současnosti jsou známy organismy, které žijí v pevné části zemské kůry v hloubce přes tři kilometry, kde se živí trávením produktů radioaktivního rozpadu! Je jisté, že tato zjištění budou mít v budoucnu významný dopad na naše pochopení složitosti života na Zemi a možnosti jeho existence ve vesmíru.