Reklama


Soustava ALMA pozorovala kvílení čerstvě zrozené masivní hvězdy

16.06.2017 - Stanislav Mihulka

Radioteleskopy ALMA potvrdily, že výtrysky plynu u čerstvých hvězd rotují a brzdí tím hvězdu

Masivní protohvězda - Nově zrozenou masivní hvězdu obklopuje mohutný disk plynu a prachu
Masivní protohvězda - Nově zrozenou masivní hvězdu obklopuje mohutný disk plynu a prachu

Hvězdy se v našem vesmíru rodí ze zhroucených mračen kosmického plynu a prachu. Odborníci si ale stále nejsou jistí, jak vlastně hvězdy vznikají a jaké při tom fungují mechanismy. Jedním ze zásadních problémů je rotace hvězdného materiálu.

Když se hroutí kosmická mračna, tak rotují. Nejprve pomalu, postupem času a vlivem rostoucí gravitace jejich rotace ale zrychluje. Čím více se mračno smrští, tím rychleji rotuje. Podobný efekt ostatně známe například z krasobruslařských piruet. Nově vzniklé hvězdy by tedy měly rotovat velmi rychle. Jenže podle pozorování rotují mnohem pomaleji než by teoreticky měly.

Co hvězdy brzdí? Podle jednoho z možných scénářů by mohl moment hybnosti vznikajících hvězd „odnášet“ unikající plyn. Astronomové proto hledají mladé hvězdy, u nichž je patrná rotace výtrysků plynů. Je to však velmi obtížné, zvláště u velkých hvězd.

Hvězdné mládě v Mlhovině Orionu

Japonský astronom Tomoya Hirota z Národní japonské astronomické observatoře (NAOJ) a Univerzity SONDEKAI (Graduate University for Advanced Studies) se svými kolegy pozoroval pomocí radioteleskopů soustavy ALMO v chilské poušti čerstvě zrozenou masivní hvězdu Orion KL Source I v Mlhovině Orionu, vzdálenou asi 1 400 světelných let od Země.

TIP: Radioteleskopy ALMA vystopovaly dramatický hvězdný ohňostroj

Díky pokročilým technologiím soustavy ALMA se badatelům podařilo prozkoumat výtrysky plynů tohoto hvězdného mláděte a přesvědčivě doložit, že v mladé protohvězdě rotuje nejen plyn a prach, ale i samotné výtrysky. Hirotova pozorování rovněž ukazují, výtrysky nepocházejí z okolí samotné hvězdy, ale spíše z vnějšího okraje disku, který tuto novou hvězdu obklopuje. Zméněný fenomén přenosu momentu hybnosti tak zřejmě souvisí s tzv. magnetorotační nestabilitou.

  • Zdroj textu: National Institutes of Natural Sciences, Nature Astronomy
  • Zdroj fotografií: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)

Reklama



Reklama

Aktuální články

V Perugii můžete projít etruskou bránou starou více než dva tisíce let.

Zajímavosti

Mamograf je speciální rentgen pro diagnostiku rakoviny prsu

Věda

Ukrajinský voják pózuje s útočnou puškou AK-74 kdesi na východní Ukrajině

Válka
Zajímavosti

Neutrinový „snímek“ Slunce pořízený detektorem Super-Kamiokande vznikl v noci, tedy „skrz Zemi“. Zachycuje v podstatě pouze horké sluneční jádro

Vesmír

Rychlostní rekord v hodnotě téměř 126 km/h padl na stěně smrti loni

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907