Reklama


Srpnová obloha: Nejnebezpečnější kometa a meteorický roj Perseid

03.08.2015 - Redakce Tajemství vesmíru

V noci z 12. srpna na 13. srpna nezůstávejte doma. Noční obloha nabídne výjimečnou podívanou - meteorický roj Perseid

Dne 9. srpna 2015 dojde na noční obloze nízko nad východem k blízkému setkání Měsíce a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka (respektive k zákrytu Aldebaranu Měsícem). Z České republiky je však pozorovatelná pouze druhá část úkazu – výstup Aldebaranu zpoza vycházejícího Měsíce v 01:08 SELČ.

Nejstarší a nejnebezpečnější známý meteorický roj

V noci z 12. na 13. srpna 2015 vyvrcholí aktivita meteorického roje Perseid. Podmínky pro pozorování meteorů budou letos mimořádně příhodné, neboť Měsíc se bude nacházet v období novu, a máte tak šanci zahlédnout i celou řadu slabších „padajících hvězd“. Podmínkou je příznivé počasí. Pokud bude zataženo anebo dokonce pršet, budeme na další takovou noc čekat další rok. Pozorování Perseid bude nejen romantické, ale i s příchutí hrozivé katastrofy. Těleso, které je stvořilo, je totiž považováno za jedno nejnebezpečnějších, jaké lidstvo kdy poznalo!

Meteory samozřejmě s hvězdami nic společného nemají. Planeta Země na cestě kolem Slunce každý rok mezi 10. a 14. srpnem vletí do proudu drobných prachových částic, které se v minulých staletích uvolnily z jádra komety Swift-Tuttle. Některá tato tělíska se strefí přímo do Země a při průletu atmosférou se rychle ohřejí a vzápětí vypaří. My pak zahlédneme světelný doprovod takového zániku – meteor.

Slzy svatého Vavřince

V případě proudu prachových částic z komety Swift-Tuttle se nám zdá, že padající hvězdy vylétají jakoby ze souhvězdí Persea a právě proto se jim říká Perseidy. První záznamy o jejích průletech pochází z Číny z roku 36 našeho letopočtu. Čínští, japonští i korejští hvězdáři je pak sledovali několik dalších století. Také v našich zemích se srpen zapsal jako měsíc „hojnosti padajících hvězd“. A to především kolem 10. srpna, kdy se vzpomíná na svatého Vavřince.

Odtud název „Slzy svatého Vavřince“. Tento italský mučedník byl jedním z církevních hodnostářů, kteří strážili majetek v Římské říši. Jelikož ale všechno rozdal chudým, byl za trest popraven císařem Valeriánem. Od té doby prý padají z nebe jeho třpytivé slzy.

V roce 1862 ale američtí astronomové Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle objevili kometu, která se pohybovala na stejné dráze jako proud Perseid. Romantické představy byly pryč. Perseidy jsou drobné prachové částice, které cestou kolem Slunce trousí právě tato kometa. Výpočty přitom naznačují, že vlasatice 15. září roku 4479 prolétne těsně kolem Země. Dokonce existuje velmi malá pravděpodobnost, že se kometa Swift-Tuttle promění v tu největší Perseidu, tedy že se srazí se Zemí. Pokud by k tomu došlo, byla by to drtivější katastrofa než v případě vyhynutí dinosaurů.

Noc padajících hvězd na brněnské Hvězdárně

Hvězdárna a planetárium Brno spolu se Sportovně rekreačním areálem Kraví hora si pro vás připravily pozorování meteorů z roje Perseid. Výjimečná Noc splněných přání začíná ve středu 12. srpna kolem 22. hodiny a končí až za svítání ve čtvrtek 13. srpna.

Nejvíc meteorů máte šanci zahlédnout od půlnoci do rána. Čekání na ně vám zpestří prolétající umělé družice, třeba Mezinárodní kosmická stanice. Podíváte se také na nejnápadnější letní souhvězdí a jasné hvězdy.

Hvězdy a souhvězdí

Po západu Slunce naleznete nad jižním obzorem souhvězdí Štíra, Hadonoše a Střelce. O něco výše nad horizontem spatříte souhvězdí Herkula. S postupující nocí Štíra, Hadonoše a Střelce vystřídají souhvězdí Kozoroha, Orla, Lyry a Labutě. Nad jihozápadem a západem lze v první polovině noci pozorovat souhvězdí Panny, Pastýře a Vah.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. srpna05 h 29 min20 h 43 min
15. srpna05 h 49 min20 h 19 min

V první polovině srpna se Slunce nachází ve znamení Lva.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
poslední čtvrt7. srpna23 h 42 min14 h 21 min
nov14. srpna05 h 39 min19 h 58 min

Planety

Merkur je nepozorovatelný.

Venuše je nepozorovatelná.

Mars je nepozorovatelný.

Jupiter je nepozorovatelný.

Saturn je viditelný na večerním nebi v souhvězdí Vah.

Uran je viditelný kromě večera téměř celou noc v souhvězdí Ryb.

Neptun je viditelný po celou noc v souhvězdí Vodnáře.

Úkazy na nebi

9. srpna – setkání Měsíce a hvězdy Aldebaran, resp. zákryt Aldebaranu Měsícem na noční obloze nad východem (z České republiky je pozorovatelná pouze druhá část úkazu – výstup Aldebaranu zpoza vycházejícího Měsíce v 1:08 SELČ)

13. srpna – v ranních hodinách nastává maximum meteorického roje Perseid


Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu: Hvězdárna a planetárium Brno
  • Zdroj fotografií: Jan Píšala, John Getchel

Reklama



Reklama

Aktuální články

Nejnovější verze robota SpotMini je štíhlejší než předchozí varianty

Věda

Vzdělaná Johanna, nevlastní dcera magistra Kelleyho, používala svůj literární um k znovuzískání rodinné prestiže

Historie

Genom Amišů obsahuje pozoruhodné věci

Věda

Na pádu komunismu v Polsku se nejvíc podílelo odborové hnutí Solidarita, jehož vůdčí postavou se stal elektrikář Lech Wałęsa.

Zajímavosti

Výsadkáři ze 103. gardové divize se vracejí domů

Válka

Obraz italského renesančního malíře Leonarda Da Vinciho se vydražil za 450,3 milionu dolarů, tedy v přepočtu 9,8 miliardy korun. Dílo zobrazující Ježíše Krista se tak podle aukční síně Christie's stalo nejdražším obrazem, který se kdy na světě prodal v dražbě. Původní odhady udávaly hodnotu díla 100 milionů dolarů, přepočtu 2,2 miliardy korun.
Aukce trvala podle agentury AFP pouhých 19 minut. Dražit se začalo na částce 70 milionů dolarů, tedy 1,5 miliardy korun. Totožnost kupce aukční síň zatím nezveřejnila.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907