Reklama


Start Apolla 10

Apollo 10 - 18. května 1969 vzlétla z Kennedyho mysu na Floridě na cestu k Měsíci loď Apollo 10. Mise byla posledním testem lodi Apollo a hlavně výsadkového měsíčního modulu před triumfem Armstronga a spol.
Apollo 10 - 18. května 1969 vzlétla z Kennedyho mysu na Floridě na cestu k Měsíci loď Apollo 10. Mise byla posledním testem lodi Apollo a hlavně výsadkového měsíčního modulu před triumfem Armstronga a spol.
18 . 5 . 1969

Let Apolla 10 zůstává neprávem trochu opomenut ve stínu pionýrských expedic, jako bylo Apollo 8, 11 či 13. Zmíněná mise přitom představovala důležitý mezikrok k přistání na Měsíci.

TIP: Generálka na dobytí Měsíce: Program Gemini a počátky Apolla

Posádku tvořila zkušená trojice z předchozího programu Gemini – Thomas Stafford (dnes ve svých 86 letech stále pracuje v komisi NASA pro bezpečnost pilotovaných kosmických letů), John Young a nedávno zesnulý astronaut s československými kořeny Eugene Cernan.

Apollo 10 odstartovalo k Měsíci z floridského kosmodromu 18. května 1969 ve 12:49 místního času. Raketa Saturn V generovala tak silné vibrace, že měli astronauti strach o lunární modul, uložený v horním stupni nosiče pod mateřskou lodí Apollo. Rychlá kontrola jeho telemetrie – uskutečněná řídicím střediskem v době, kdy se horní stupeň Saturnu V s kosmickou lodí pohyboval na parkovací orbitě kolem Země – však ukázala, že je vše v pořádku. Několik hodin po vzletu následoval restart motoru horního stupně a Apollo 10 zamířilo k Měsíci. Vibrace při chodu pohonné jednotky byly opět tak silné, že velitel Stafford údajně zvažoval její nouzové vypnutí, načež by Apollo 10 létalo pouze po protáhlé zemské orbitě. Astronaut však zachoval chladnou hlavu a mise pokračovala.

Cestou k Měsíci se uskutečnilo několik testů nouzových procedur pro případ, že by byla posádka kvůli závažné poruše mateřské lodi odkázána na lunární výsadkový modul coby záchranný člun. Krátce poté se však plány a výsledky zkoušek přesunuly do archivu, protože se podobná situace považovala za velmi nepravděpodobnou. (Stejný názor měla v roce 1969 zřejmě i posádka, jež trénovala na misi Apollo 13 – a dnes už víme, jak vše dopadlo…)

Nízko nad povrchem

Oběžné dráhy okolo našeho souputníka dosáhlo Apollo 10 tři dny po startu a hned druhého dne následoval zlatý hřeb programu – let lunárního modulu s astronauty nízko nad Měsícem! Úkolu se zhostili velitel Stafford a pilot Cernan, zatímco Young zůstal ve velitelském modulu, obíhajícím ve výšce kolem 190 km. Lunární modul Snoopy s oběma muži měl sestoupit nízko nad Moře klidu (tedy nad plánovanou přistávací plochu pro Apollo 11) a vyzkoušet řadu procedur, hlavně návrat k mateřské lodi.

Situace začala být dramatická ve výšce asi 15 km, když posádka odhazovala spodní přistávací stupeň. V tom okamžiku měl začít pracovat navigační program v počítači pro vyhledávání mateřské lodi, automatika se však zaměřila na bližší a větší cíl – na Měsíc. Snoopy se dostal do prudké otočky a situaci zachránil až Stafford, který se ujal ručního řízení; poté už šlo všechno hladce. Pracovníci NASA později spočítali, že kdyby velitel aktivoval manuální řízení jen o dvě sekundy později, byl by nejspíš dopad modulu na měsíční povrch neodvratný. Stafford a Cernan se však v pořádku vrátili k Youngovi na palubu mateřské lodi.

Apollo 10 přistálo ve vlnách Pacifiku 26. května 1969. Ještě předtím, při návratu do zemské atmosféry, však stihlo „trhnout“ rekord v rychlosti dosažené modulem s posádkou – 11,08 km/s. 

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama



Reklama

Aktuální články

Nejnovější verze robota SpotMini je štíhlejší než předchozí varianty

Věda

Vzdělaná Johanna, nevlastní dcera magistra Kelleyho, používala svůj literární um k znovuzískání rodinné prestiže

Historie

Genom Amišů obsahuje pozoruhodné věci

Věda

Na pádu komunismu v Polsku se nejvíc podílelo odborové hnutí Solidarita, jehož vůdčí postavou se stal elektrikář Lech Wałęsa.

Zajímavosti

Výsadkáři ze 103. gardové divize se vracejí domů

Válka

Obraz italského renesančního malíře Leonarda Da Vinciho se vydražil za 450,3 milionu dolarů, tedy v přepočtu 9,8 miliardy korun. Dílo zobrazující Ježíše Krista se tak podle aukční síně Christie's stalo nejdražším obrazem, který se kdy na světě prodal v dražbě. Původní odhady udávaly hodnotu díla 100 milionů dolarů, přepočtu 2,2 miliardy korun.
Aukce trvala podle agentury AFP pouhých 19 minut. Dražit se začalo na částce 70 milionů dolarů, tedy 1,5 miliardy korun. Totožnost kupce aukční síň zatím nezveřejnila.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907