Šťastné a veselé: Kdy se v Česku objevily „moderní“ Vánoce?

Oslava Vánoc spojená s obdarováváním během Štedrého večera dne 24. prosince se do Čech dostala a masově rozšířila až v 19. století

22.11.2016 - Kateřina Vašků



K tradicím, které Češi každoročně dodržují neodmyslitelně patří zdobení vánočního stromku, vystavení jesliček a pečení vánočního cukroví nebo koledy. 

Jesličky, olovo a stromeček

Jesličky se poprvé objevily už v roce 1560 v pražském kostele svatého Klimenta, vánoční stromek se k nám dostal mnohem později – až počátkem 19. století. Původně byl navíc výsadou bohaté šlechty a teprve postupem času se objevil i v měšťanských rodinách.

Kořeny vánočního stromku sahají však možná mnohem dále – až ke starým Slovanům. Také oni měli slavnosti spojené se zimním slunovratem, v němž oslavovali zrození boha Slunce Dažboga. V den slunovratu přinesl pán domu ještě  za svítání z  lesa dubové poleno tzv. badnjak (nebo bădnik), které bylo pro větší magický efekt potíráno medem nebo vínem a poté zapáleno. Při troše fantazie tak dostáváme velmi primitivního předchůdce současného stromku. 

TIP: Zelený symbol Vánoc: Kde se vzal vánoční stromeček?

Na slavnostní tabuli se rozkrajovala jablka symbolizující zdraví, nesměly chybět ořechy jako symbol hojnosti. Tato symbolika stejně jako například věštění budoucnosti z odlitků olova u nás přetrvalo dodnes. Na rozdíl od kapra s bramborovým salátem však v dávných dobách Slované servírovali jako hlavní chod obyčejný bochník chleba nebo zvláštní kulatou oplatku ve tvaru slunce.


Další články v sekci