Středoameričtí tukani krátkozobí: Společensky založení fešáci

22.05.2020 - Marek Telička



Ve volné přírodě můžete tukana krátkozobého (Ramphastos sulfuratus) jen velmi vzácně spatřit bez doprovodu dalších jedinců jeho druhu. Jde totiž, obdobně jako v případě jiných tukanů, o velmi společenského tvora, který žije v rámci skupiny, jež má šest až třicet členů. Protože jsou špatní letci, pohybují se tito ptáci zejména přeskakováním z jedné větve na druhou. K tomuto pohybu jsou vybaveni takzvanými zygodaktylními chodidly, což znamená, že jejich druhý a třetí prst směřují dopředu, zatímco první a čtvrtý prst míří dozadu. Úchop větve je tak obdobně pevný jako například u papoušků.

Společenská povaha tukanů se projevuje i ve způsobu nocování. Uchylují se totiž ve skupinkách do dutin stromů, které tím pádem bývají obsazenější než přímořské hotely v nejvyšší sezoně. Aby se dovnitř vešli všichni, schovává si každý nocležník při spánku zobák a ocas pod tělo. Živí se především nejrůznějšími druhy ovoce, ale občas vezmou zavděk i malými ptáčky, vejci, hmyzem a ještěrkami.

TIP: Evoluce v praxi: Amazonský prales ukazuje, co se stane, když zmizí ptáci

V období rozmnožování samička naklade do dutiny stromu dvě až čtyři bílá vejce a se svým partnerem se po dobu 15–20 dnů střídají v jejich zahřívání. Obdobně se po dalších osm až deset týdnů společně starají i o krmení vylíhnutých ptáčat.

Tukani krátkozobí jsou 42–55 centimetrů dlouzí a to včetně zobáku, který samotný měří 12–15 centimetrů. Ačkoli zobák vypadá velmi masivně a těžkopádně, ve skutečnosti jde o velmi odlehčenou konstrukci, pokrytou tvrdým keratinem. I proto tukani většinou neváží více než půl kila.


Další články v sekci