Uvnitř žhnoucí Pece: Kanibalská galaxie požírá své družky

Kupa Fornax, která se na obloze nachází v jižním souhvězdí Pece, obsahuje plejádu galaxií různých tvarů a velikostí a některé z nich mají svá skrytá tajemství




Mohlo by se zdát, že galaxie jsou společenské a rády se shlukují do velkých skupin, které označujeme jako kupy. Ve skutečnosti za to ale může gravitace velkého množství temné hmoty i jednotlivých galaxií, která drží kupu pohromadě a nutí členy uskupení chovat se jako jedna entita. Kupy mohou obsahovat 100 až 1 000 galaxií a jejich průměr se může pohybovat od 5 do 30 milionů světelných let.   

Kupy galaxií nemají dobře definovaný tvar, a proto je velmi obtížné určit, jak jsou vlastně velké – kde začínají a kde končí. Astronomové odhadují, že střed kupy Fornax se nachází ve vzdálenosti asi 65 milionů světelných let od nás. Mnohem přesněji ale víme, že tato kupa obsahuje skoro šedesát velkých galaxií a asi stejný počet těch malých trpasličích.

Vesmírný kanibal

Ve středu této kupy se nachází objekt, který astronomové řadí mezi takzvané cD galaxie – galaktické kanibaly – na snímku je zachycen jako prostřední z trojice jasných difúzních skvrn na levé straně. Kanibalské galaxie jako tato (NGC 1399) se podobají eliptickým galaxiím, ale jsou větší a mají rozsáhlou slabou obálku. Tyto vlastnosti získaly postupným pohlcováním menších galaxií, které jsou působením gravitace vtahovány do samotného středu kupy.

Astronomové nedávno zachytili tento vesmírný kanibalismus v přímém přenosu – pozorování pomocí teleskopu VST odhalila velmi slabý most mezi NGC 1399 a menší galaxií NGC 1387 napravo. Útvar byl u této dvojice pozorován poprvé a je příliš slabý na to, aby byl vidět na tomto snímku. Most je o něco modřejší než obě galaxie, což naznačuje, že se skládá z hvězd vytvořených v plynu, který byl vyrván z galaxie NGC 1387 gravitačním působením souseda NGC 1399. Přestože je celkem málo důkazů o probíhajících interakcích v rámci kupy Fornax, zdá se, že přinejmenším NGC 1399 se stále krmí hmotou svých sousedů.

Superhmotná černá díra uprostřed Seyfertovy Galaxie

V dolní části snímku se nachází velká spirální galaxie s příčkou NGC 1365, která je klasickým příkladem tohoto typu galaxií – nápadná příčka prochází centrální částí galaxie a spirální ramena vycházejí z konců této příčky. A jak už to bývá u galaxií v kupě, i v případě NGC 1365 najdeme něco, co není patrné na první pohled. NGC 1365 je klasifikována jako Seyfertova Galaxie – má jasné aktivní jádro, v jehož středu se ukrývá superhmotná černá díra.

  • Zdroj textu

    eso.org

  • Zdroj fotografií

    ESO, Aniello Grado, Luca Limatola


Další články v sekci