Reklama


Vánoce na oběžné dráze: Jak se slaví svátky na Mezinárodní vesmírné stanici

21.05.2017 - Tomáš Přibyl

Nebyli první, kdo strávili vánoční svátky ve vesmíru, ale byli první, kdo je oslavili: astronauti Walter Schirra a Thomas Stafford v rámci letu Gemini 6A

Rolničky - Harmonika a zvonky, které z oběžné dráhy zahrály „Rolničky, rolničky“
Rolničky - Harmonika a zvonky, které z oběžné dráhy zahrály „Rolničky, rolničky“

Kalendář ukazoval 16. prosince 1965 a dvoučlenná posádka se chystala na návrat zpět na Zemi. Měla za sebou úspěšnou misi, během níž se mj. na pár metrů přiblížila k lodi Gemini 7. Nebyly žádné technické či jiné problémy, a tak panovala uvolněná nálada. Náhle se éterem ozval z vesmíru vzrušený hlas.

„Pozorujeme objekt, vypadá jako družice pohybující se ze severu na jih, zřejmě na polární dráze,“ hlásil velitel Schirra. Řídicí středisko zpozornělo, něco podobného tu ještě nikdy nebylo. „Zdá se, že [objekt] brzy vstoupí do atmosféry... Vidíme velitelský modul a dalších osm menších modulů v přední části. Zřetelně vidíme, že pilot velitelského modulu má červený skafandr!“

Než se na Zemi stačili vzpamatovat, rozezněla se foukací harmonika a k ní pět zvonečků podkreslovalo tradiční melodii „Rolničky, rolničky“. Spojař Elliot See jen vydechl: „Tak to byla síla!“ Jak později přiznal druhý pilot Stafford, šlo o Schirrův nápad. „Dvakrát nebo třikrát jsme cvičili, aby se to povedlo. Ale zpěv jsme raději zavrhli.

Osmitónová harmonika (model Little Lady, výrobce Hohner) a pět malých zvonečků jsou dnes k vidění jako vzácný exponát v Národním muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu D. C. Jde totiž o první hudební nástroje, které se rozezněly ve vesmíru.

Alkohol ve vesmíru

Ovšem první vánoční svátky ve vesmíru oslavilo lidstvo opravdu stylově (a dodnes nepřekonaným způsobem) – na oběžné dráze kolem Měsíce! Na ni byla loď Apollo 8, jako první plavidlo s lidskou posádkou, navedena 24. prosince 1968. Vesmírná loď se vracela po deseti obletech Měsíce (po dvaceti hodinách) o den později. Právě tento den byl pro trojici kosmonautů – Franka Bormana, Jamese Lovella a Williama Anderse – slavnostní, protože v USA se Vánoce slaví 25. prosince. Když kosmonauti otevřeli box s jídlem, našli krocana s nádivkou (což byla v době sušených jídel, stravy v tubách apod. opravdu delikatesa) – byť v plechovce. A také – světe, zboř se! – tři malé lahvičky brandy! 

To bylo ještě v době, kdy NASA neměla během kosmických letů striktní zákaz alkoholu. Právě naopak, na stanici Skylab měli mít astronauti k dispozici sherry (posílené víno) z Kalifornie pro zlepšení chuti k (tehdy jinak celkem mdlému) jídlu. Jenže když to v jednom rozhovoru jen tak mimochodem zmínil velitel třetí základní posádky Gerald Carr, strhla se nečekaná lavina. Široká veřejnost v USA psala do NASA, že si alkohol ve vesmíru nepřeje – a kosmická agentura víno z letů raději vyřadila a ještě přidala přísný zákaz konzumace alkoholu.

Vraťme se ale zpět k Apollu 8: astronauti lahvičky brandy nikdy neotevřeli a ponechali si je jako suvenýr ze své lunární mise. Když tu svoji před několika lety James Lovell nabídnul na prodej v aukci, vynesla 18 tisíc dolarů.

Biblické čtení

Mimořádná příležitost – první lidé u Měsíce, navíc na vánoční svátky – si žádala nějaký mimořádný čin. Dobře si to uvědomoval velitel posádky Frank Borman, který se proto několik týdnů před letem obrátil na svého přítele Josepha Lantina, novináře na volné noze z Kalifornie. Lantin mj. působil jako poradce pro vztahy s veřejností tří amerických prezidentů. Vzpomíná, jak nemohl s úkolem pohnout. Hora pomačkaných papírů se vršila, termín startu se blížil – a nic kloudného na obzoru. Hodiny ukazovaly půl čtvrté ráno, když Lantin na papír napsal slovo „biblické“. Napadlo ho, že by to mohla být správná inspirace a začal listovat v Novém zákoně. Ale nenašel nic, co by ho posunulo dál.

V tu chvíli sešla po schodech jeho manželka, a když si vyslechla problém, suše konstatovala. „Máš správnou knihu, ale špatnou část. Zkus začít od začátku...“

O několik týdnů později posádka Apolla 8 recitovala od Měsíce bez jediného zaškobrtnutí pasáž z knihy Genesis: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi...“ Borman pak vysílání (živě jej sledovala miliarda lidí v 68 zemích světa) uzavřel slovy: „A posádka Apolla 8 se loučí s přáním dobré noci, hodně štěstí a krásných Vánoc. Nechť Bůh žehná vám všem, všem na staré dobré Zemi.“

Kdo měl možnost tyto okamžiky prožít, vzpomíná, že patřily k nejsilnějším zážitkům v životě.

Vánoce na ISS

Dalšími, kdo strávil vánoční svátky ve vesmíru, byla posádka stanice Skylab v prosinci 1973. Výraznější oslava se ale nějak opomenula (krom slavnostní večeře), a tak si kosmonauti poradili po svém: z tub s jídlem, lepicí pásky a nepotřebného materiálu vytvořili svůj vlastní „stromeček“. Historicky první ve vesmíru.

Sovětská propaganda vánočním svátkům moc nepřála, a tak se na stanicích Saljut či Mir formálně neslavily. Dnes je ovšem na Mezinárodní kosmické stanici situace jiná: k dispozici je jak umělý vánoční stromeček, tak tradiční ponožky (nesmíme zapomínat, že každá země slaví vánoční svátky jinak). Nechybí pohlednice od rodiny (dopravované zásobovacími loděmi), drobné dárečky nebo tradiční jídla (krocan s bramborovou kaší a brusinkovou omáčkou). A také speciální příděl „vánočních pochutin“ – oříšků, čokolády apod. 

Právě s ohledem na mezinárodní charakter posádky ISS mají kosmické Vánoce jednu výhodu: lze je prožívat opakovaně. Díky evropským jsou slaveny 24. prosince (stejně jako u nás) a díky americkým astronautům pak znovu 25. prosince. A komu by to nestačilo, může se přidat k trojici ruských kosmonautů: ortodoxní (pravoslavné) Vánoce připadají totiž až na 7. ledna. 


Vánoční báseň z Měsíce

Apollo 17 bylo (zatím) poslední pilotovanou výpravou na Měsíc. Dvě hodiny před opuštěním Měsíce oznámil pilot lunárního modulu Harrison Schmitt, že si posádka připravila „parafrázi známé básně“. Šlo o Návštěvu svatého Mikuláše – známou též jako Noc před Vánoci – od Clementa Clarka Moorea. Ta po svém publikování (nejprve anonymně) v roce 1822 formovala americkou podobu vánočních svátků; do té doby neměl Santa Claus ani saně, ani soby. (Následující překlad pochází od Josefa Krupičky a Antonína Vítka.)

Byl týden před Vánoci a v tichu ležel LM.
l velitel – i Cernan – spal spravedlivým snem.
I vzorky uložené na místo pod péčí
snily, že brzy budou zkoumány v bezpečí.
Cernan i já v své čapce na lůžkách svinuti
Tu náhle na spojení propukl jek a křik.
Já vyléť z lůžka k oknu za malý okamžik.
Šlo Slunce do kráterů odrážejíc se v nich,
že celý terén vůkol se třpytil jako sníh.
Já zůstal oslněný vánočním zjevením:
Miniaturní Rover se sobím spřežením
tam malý, starý kočí, tak dobře známý, hnal.
Poznal jsem Mikuláše, aniž bych zaváhal.
Říkal, že měl zlou cestu, když hnal své soby sem,
jen aby na Vánoce, popřál štěstí nám všem.

  • Zdroj textu: Tajemství vesmíru 12/2014
  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama



Reklama

Aktuální články

Věda

Štíhlý blonďák s modrýma očima okouzloval okolí svým zjevem, vybraným chováním a konverzační duchaplností

Historie

Veliké černé díry jsou jako kočky. Buď spí, nebo pojídají dobroty v okolí

Vesmír

Na potřeby tří lidí v České republice padne ročně jeden statný smrk.

Zajímavosti
Revue

Jezírko u pramene Farské kyselky

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907