Reklama


Vodou proti lávě: NASA plánuje zkrocení nebezpečného supervulkánu

01.11.2017 - Vilém Koubek

Neklidný supervulkán, který se nachází pod americkým národním parkem Yellowstone, dělá vědcům vrásky na čele. Jeho výbuch by mohl zcela zdevastovat velkou část planety, a možná i ohrozit existenci lidstva. Experti z NASA proto přišli s novým nápadem: zchladit gigantickou sopku vodou

Skrz gejzíry a další „průniky“ vypouští yellowstonská kaldera až 70 % vyprodukovaného tepla.
Skrz gejzíry a další „průniky“ vypouští yellowstonská kaldera až 70 % vyprodukovaného tepla.

Erupce supervulkánu vyvrhne do vzduchu tisíce kubických kilometrů prachu, plynů a dalších částic, a má proto potenciál ovlivnit život na celé Zemi. Zatím takových obřích sopek známe na naší planetě dvacet a jedna z „nejaktivnějších“ leží právě pod americkým národním parkem Yellowstone: Jen během letošního července tam podpovrchové magma vyvolalo 878 drobných zemětřesení.

Proto se neustále pracuje na plánech, jak se vypořádat s případnou erupcí, nebo jak dokonce zajistit, aby se vulkán nikdy skutečně neprobudil. Do hledání řešení se zapojila i NASA, podle níž ohrozí supervulkány život na Zemi daleko pravděpodobněji než asteroidy. 

Jak uhasit sopku?

Drobná zemětřesení, deformace povrchu, gejzíry a podobné jevy ve skutečnosti pouze přirozeně provázejí přítomnost magmatu pod zemí. Nic nenaznačuje, že by měla sopka v nejbližší době vybuchnout. Skrz gejzíry a občasné úniky lávy nad povrch se zbavuje 60–70 % tepla, jehož objem odpovídá produkci šesti uhelných elektráren. Zbytek se však střádá pod povrchem. V současnosti nemáme prostředky ani technologii, abychom popsaný proces ovlivnili. Tým NASA v čele s Brianem Wilcoxem ovšem přišel s řešením bez ohledu na aktuální limity techniky. 

Wilcox se rozhodl vsadit na vodu: Pokud bychom navrtali tunel k magmatické kapse, mohli bychom její obsah tekutinou postupně zchladit. Problém tkví v tom, že by bylo potřeba vrtat přibližně do hloubky 10 km, tedy na hranici možností současných technologií. Především by ovšem podobná operace vyžadovala neuvěřitelné množství vody. Chyba při chlazení by navíc mohla erupci naopak vyvolat, a dokonce zhoršit její následky – podobně jako tomu bylo v roce 2010 v případě islandské sopky Eyjafjallajökull, jejíž probuzení urychlila voda z tajícího ledovce

Chráněná elektrárna

Další možností je vybudovat v okolí magmatické kapsy potrubí, jímž by cirkulovala voda a vracela by se k povrchu zahřátá na 350 °C. Náklady by sice v přepočtu dosáhly odhadem 75 miliard korun, ale na základech prvotního zařízení by posléze mohla vzniknout tepelná elektrárna produkující velmi levnou energii. Magma by se navíc opět postupně ochlazovalo, a snižovala by se tak pravděpodobnost, že se supervulkán probudí. 

TIP: Yellowstonský supervulkán: Ještě větší hrozba

Háček – kromě výstavby v národním parku – spočívá v samotném hloubení tunelů, které by nemohly vést přímo nad magmatickou kapsou. „Pokud bychom se prokopali k rezervoáru shora, mohli bychom narušit jeho strop a vyvolat erupci,“ vysvětluje Wilcox. Na nebezpečnost postupu poukazují i jiní experti. Proti podobným plánům je například italský vulkanolog Luca De Siena, který monitoruje dřímající supervulkán pod Neapolí: „Abyste mohli bezpečně vrtat, musíte mít dokonalý obraz magmatu pod povrchem, to je však problém. Za současného stavu vědění bych se do takové operace rozhodně nepouštěl.“

Zima a hlad

Pozemské supervulkány se probouzejí k životu průměrně jednou za sto tisíc let. Hlavní nebezpečí přitom nepředstavuje horká láva, ale vyvržený prach a plyny. Zamoření atmosféry by totiž vyvolalo tzv. vulkanickou zimu – teploty by poklesly tak drasticky, že by nebylo možné pěstovat plodiny. Když v roce 2012 vědci zkoumali naše šance na přežití sopečné zimy, došli k závěru, že by světové zásoby potravin vydržely pouze 74 dnů.

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama



Reklama

Aktuální články

Ve strážních věžích na vrcholcích hor sídlily dobře vyzbrojené posádky, které chránily horské průsmyky před nomádskými agresory.

Zajímavosti

Třetihorní tučňák Kumimanu biceae měřil asi 1,77 metru a vážil kolem 100 kilogramů.

Věda

Edge 1030 vyniká obřím displejem

Gadgety

O tom, že si karnevalové období hojnosti dokázali Benátčané nad míru užít, svědčí opakované zákazy reje masek

Historie

Měnící se vzdálenost Měsíce od Země

Vesmír

Formace Stuk kdesi nad východní frontou, zima 1943/1944

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907